Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Místo vína kaši s rozinkami, radí vědci. Pivo není iontový nápoj a zdravá míra alkoholu neexistuje

Zdravá míra alkoholu neexistuje. Ilustrace: Deník N
Zdravá míra alkoholu neexistuje. Ilustrace: Deník N

Jedna nebo dvě skleničky vína nebo jiného alkoholu obdobné koncentrace denně pomáhají člověku zrelaxovat a prospívají srdci a cévám. Podobná sdělení se v posledních třiceti letech objevovala nezřídka v médiích a hlásaly je i některé vědecké studie. Vrší se však důkazy o tom, že střídmé a pravidelné popíjení s sebou nese víc rizik než možných přínosů. Odborníci proto obracejí: zdravá míra alkoholu neexistuje. Více v dalším dílu seriálu Deníku N o alkoholu.

Je tomu přesně sedmadvacet let, co v americkém televizním pořadu 60 minutes vystoupil francouzský kardiolog Serge Renaud se svéráznou radou. „Chcete předejít onemocněním srdce a cév? Pijte denně dvě až tři sklenky vína. Tak jako Francouzi,“ doporučil divákům. Prodejci vína si promnuli ruce a Američané vzali obchody ztečí.

Kardiolog měl svou odvážnou radu podloženou studií. Ta se zabývala takzvaným francouzským paradoxem, který ve zkratce říká: řada věcí nasvědčuje, že by obyvatelé země galského kohouta měli trpět na srdeční a cévní choroby a infarkty – hodně kouří, málo cvičí a kvůli kachním paštičkám, hutným sýrům či velké spotřebě másla si dopřávají o třetinu větší dávky živočišného tuku než například Američané. Jenže ve srovnání s jinými národy trpí Francouzi kardiovaskulárními onemocněními daleko méně a dožívají se vyššího věku.

Odpověď na otázku, proč tomu tak je, našel Renaudův tým ve víně: důvod rozporu zčásti přisoudil střídmému a pravidelnému pití. „Studie ukazují, že konzumace alkoholu v míře, jak jej přijímají Francouzi (tedy 20–30 gramů za den – asi dvě sklenice vína, pozn. red.), může snížit riziko ischemické srdeční choroby alespoň o 40 %,“ píše se v článku v prestižním vědeckém časopisu Lancet.

Spustila se vlna zájmu. Blahodárným účinkům pravidelného popíjení malého množství alkoholu, v kombinaci se zdravou stravou, se od té doby věnovala řada studií, které s gustem citovali vinaři, média i někteří lékaři. Závěry například poukazovaly na to, že i mezi lidmi, kteří jedí zdravé středomořské jídlo, se dožívají vyššího věku spíše ti, kteří si dají sklenku nebo dvě červeného denně, než příležitostnější nebo větší pijáci.

V Česku příznivé účinky vína (a obecně malých dávek alkoholu) velebí například kardiolog a pediatr Milan Šamánek. Spolu s kolegyní Zuzanou Urbanovou vydal mimo jiné knihy s titulem Když víno léčí nebo Víno na zdraví.

Češi se s Francouzi dělí o druhé místo ve spotřebě alkoholu na osobu a rok. Zdroj: data OECD

„Dnes už vědci vědí, že na náš oběhový systém pozitivně účinkuje malá a pravidelná dávka alkoholu. Zvyšuje hladinu ‚hodného‘ HDL cholesterolu, snižuje riziko krevních sraženin a také hladinu fibrinogenu (bílkovina obsažená v krevní plazmě, která se tvoří v játrech, pozn. red.), který přispívá ke vzniku aterosklerózy a infarktu,“ nechal se profesor Šamánek slyšet před patnácti lety v rozhovoru pro časopis Univerzity Karlovy s tím, že nastudoval závěry stovek studií, a je proto přesvědčený, že pravidelné a přiměřené pití alkoholu může být součástí prevence kornatění cév a srdečního infarktu.

„Jenže s alkoholem je to jako s léky. V rozumných dávkách prospívá, v přílišném množství škodí,“ popisoval Šamánek a za vhodnou dávku označil dvě až čtyři deci vína denně, v případě piva nanejvýš dva půllitry a u pálenky maximálně půl deci. S tím, že ženy by měly pít aspoň o třetinu méně. Ale ideálně denně a večer. „Máte klid, otevřete láhev a víno je jako rozsvícené,“ líčil profesor Šamánek před šesti lety ve studiu Českého rozhlasu.

Přehlížení rizik

Od té doby však odborné poznatky pokročily. A je čím dál patrnější, že rizika, která s sebou pití alkoholu nese, převažují nad možnými přínosy. „Současné vědecké důkazy vedou k jasnému závěru: Pozitivní účinky, jichž lze dosáhnout pravidelnou konzumací velmi malých dávek alkoholu, nevyvažují rizika. Dnes už není eticky ani odborně obhajitelné doporučovat konzumaci alkoholu s odkazem na zdraví,“ upozorňuje adiktolog Michal Miovský, který v Praze vede Kliniku adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Zjednodušeně řečeno, v těle nemáme

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Démon alkohol

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější