Nejateističtější v Evropě. Češi zavrhli kostely, stále víc jich však věří v „něco“
Za komunismu bylo lepší nechávat náboženské otázky stranou. A to v Češích zůstalo. Ani dnes není běžné se ve společnosti bavit o víře. Převládá tak názor, že Česká republika je Mekkou ateistů. Když už ale otázku náboženství někdo otevře, zjistíme, že to u nás s vírou tak špatné není.
Počet lidí, kteří se hlásí k registrovaným církvím, sice od vzniku samostatného Československa neustále klesá, nutně to ale neznamená, že stejnou měrou roste počet ateistů. Čechy víc než křesťanský Bůh táhne víra v osud, duši nebo vyšší energii. Navíc je většina z nich příliš velkými individualisty, než aby byli součástí náboženské instituce.
Z posledního mezinárodního výzkumu vedeného agenturou Pew Research Center z roku 2017 vyplynulo, že až 66 % Čechů nevěří v Boha. Tato hodnota z nás dělá nejateističtější zemi v Evropě. Ani s důvěrou v náboženské instituce na tom nejsou Češi nijak dobře. Ta se dlouhodobě pohybuje kolem 30 %; otevře-li se téma církevních restitucí, padá důvěra o celých deset procentních bodů. Když k vysokému počtu nevěřících, obecné skepsi a nedůvěře přičteme fakt, že vedeme i v odporu k institucionalizovaným náboženským projevům (tedy k modlení se a chození do kostela), zdá se být Česká republika pomyslným peklem na zemi.
„Příběh o ateistické české kotlině není tak úplně pravda. Lidé tu spíš nejsou kulturně vychováváni k tomu, aby o náboženství a spiritualitě přemýšleli. Smysl pro víru dnes není ve společnosti tak dobře zakotvený, jako tomu bylo například v době Československa, kdy bylo přihlášení se k víře otázkou principu,“ vysvětluje ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM Martin Buchtík.
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.