Deník NAgrofert v rukou premiéra? Jen bez dotací a státních zakázek, říká právník

"V našem právu se odlišuje podnikání od správy vlastního majetku." Foto: Jakub Plíhal, Deník N
„V našem právu se odlišuje podnikání od správy vlastního majetku.“ Foto: Jakub Plíhal, Deník N

Podle Petra Pavla by střet zájmů kandidáta na premiéra mohl být překážkou v jeho jmenování. „Tím, že ho prezident jmenuje, se na straně člena vlády okamžitě aktivuje povinnost nebýt v konfliktu zájmů,“ říká k tomu šéf Katedry obchodního práva Právnické fakulty UK Bohumil Havel. V rozhovoru vysvětluje, že Andrej Babiš (ANO) by měl splnit minimálně dvě ze tří podmínek, aby se střetu zájmů vyhnul.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Kdyby prezident jmenoval Andreje Babiše premiérem, bude šéf ANO automaticky ve střetu zájmů?
  • Jaké tři klíčové podmínky obsahuje zákon o střetu zájmů?
  • Čeho by se Babiš musel vzdát?
  • Může i nadále vlastnit Agrofert?
  • Pomohl by takzvaný slepý fond?

Prezident řeší otázku, zda může po volbách jmenovat premiérem politika, který by se tím dostal do střetu zájmů, tedy samozřejmě Andreje Babiše, majitele Agrofertu. Jak lze v tomto chápat zákon o střetu zájmů?

Nejpřísnější pravidla v zákonu o střetu zájmů se skutečně vztahují na členy vlády. Základní pravidlo říká, že jakýkoliv funkcionář, v našem případě člen vlády, se musí zdržet jednání, kde by jeho osobní zájmy mohly ovlivnit výkon funkce. Pojetí je velmi široké: osobním zájmem je míněn nejen zájem toho člověka, ale také zájem jeho blízkých osob, tedy například manželky, dětí a tak dále – a také právnické osoby, kterou ovládá.

Když se podíváme na člena vlády, on sám nesmí využívat svého postavení, nesmí podnikat, provozovat jinou výdělečnou činnost nebo být členem orgánů právnických osob, které podnikají.

Co přesně znamená, že nesmí podnikat?

Je to zákaz

Tento článok je exkluzívnym obsahom pre predplatiteľov Denníka N.