Obrazem: Kolikrát není k vydržení se dívat, že tohle jsme my, lidi. Nabarvené ptáče v obrazech
„V tom filmu nevyhřezávají střeva, tam není zlo jednoduchý jako Belzebub. Je to zlo, které je v nás,“ říká hlavní fotograf filmu Nabarvené ptáče Jan Dobrovský. Pro Deník N vybral a okomentoval svých deset silných fotografií. Skoro tříhodinový film Václava Marhoula podle předlohy Jerzyho Kosinského zamíří do kin v září. „Když jsem šel na pracovní projekci, trnul jsem. A pak mi spadl obrovskej kámen ze srdce. Ten film je moc dobrej.“
„Hodně se mluví o tom, jak moc bude ten film krutý. Ale explicitního násilí tam není tolik, všechny ty hrůzy vycházejí z podstaty lidské bytosti, všechny zrůdnosti se dějí více méně ze strachu o vlastní život.“
„V tom filmu nevystupuje zlo jednoduchý jako Belzebub, ale je to zlo, které je v nás. Nevyhřezávají tam střeva, ale kolikrát je k nevydržení se dívat, že tohle jsme taky my, lidi. A když už si v kině oddechnete, že je tam konečně pozitivní figura, tak jenom proto, že vraždí
