Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Levný pobyt v Berlíně si musela odpracovat na demonstraci

Berlínská demonstrace na podporu lidských práv v Íránu. Foto: archiv Deníku N
Berlínská demonstrace na podporu lidských práv v Íránu. Foto: archiv Deníku N

Lákavá nabídka na víkend v Berlíně za necelých tisíc korun zaujala studentku Kristýnu. Nízká cena za cestu a ubytování však byla podmíněna účastí na blíže neurčeném shromáždění. Až v německé metropoli zjistila, že musí strávit pět hodin na demonstraci za lidská práva v Íránu, jinak nebude mít nárok na ubytování a snídani. Deník N zjistil, že cesty zřejmě platí německá nezisková organizace napojená na íránskou opozici, kterou Spojené státy v minulosti řadily mezi teroristické skupiny a která má na svědomí desítky životů.

Kristýna (nepřála si zveřejnit své jméno, ale redakce ho zná, pozn. red.) objevila na internetu nabídku na levný víkendový pobyt v Berlíně. Cena za ubytování i cestu byla víc než slušná – 980 korun. „Povinností bylo zúčastnit se akce, o níž jsem neměla bližší informace,“ líčí jediný zádrhel Kristýna. Trochu více se dozvěděla až poté, co částku zaplatila. Z e-mailu zjistila, že má jít o konferenci či shromáždění na podporu lidských práv v Íránu.

Autobusy vyjížděly z Prahy 6. července dopoledne. Zastavovaly i na severu Čech. Některé podle Kristýny vyrážely i ze Slovenska. Nakonec účastníky zájezdu organizátoři vysadili na jednom berlínském náměstí. „Celou dobu nám říkali, že to bude konference nebo shromáždění. Netušili jsme, že to bude demonstrace. Podmínkou bylo zúčastnit se akce po celou dobu, přičemž to trvalo od páté odpolední do deseti do večera. Na závěr nám rozdali kartičky do hotelu. Kdyby tam člověk nebyl, nemá zabezpečený nocleh,“ popisuje průběh Kristýna. Celá pětihodinová demonstrace propršela, pořadatelé účastníkům kromě transparentů nabízeli i deštníky.

Lidská práva jsou podle Kristýny něco, za co má smysl protestovat. Avšak vadilo jí, že předem neznala detaily a nerozuměla některým projevům řečníků. U anglicky a německy hovořících byly titulky, u íránských řečníků ne. „Věděli jsme obecné body, kvůli kterým protestujeme. Tedy aby ženy nemusely být zahalené, aby zakázali trest smrti a další. Jsou to věci, s nimiž člověk nemůže nesouhlasit,“ připouští Kristýna.

Později si na

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější