Věci, které by neměly existovat. A většinou opravdu neexistují
Když věda narazí na něco, co je v totálním rozporu s uznávanou teorií, nabízejí se dvě možnosti. Pravděpodobnější bývá ta méně romantická, že totiž takový nález je omyl, podvod či nesmysl.
„Fosilní králík v prekambriu,“ odpověděl J. B. S. Haldane na otázku, co by v jeho očích vyvrátilo evoluční teorii. Cituje se to velmi často, ačkoli není zcela jasné, zda taková odpověď snese přísné logické zkoumání. Každopádně je velmi vtipná, což ostatně platí o mnoha Haldaneových výrocích. Hodit se nám může ještě jeden: „Mám podezření, že svět jen nejen podivnější, než si představujeme, ale dokonce podivnější, než jsme schopni si představit.“
Fosilní, tedy zkamenělý či jinak zachovaný králík – spolehlivě datovaný do období prekambria, éry, která skončila před 542 miliony let – by postavil na hlavu vše, co dnes víme o vývoji života na Zemi. Větší části prekambria dominovaly bakterie, později se objevily první mnohobuněčné organismy, jež postupně dospěly k tzv. ediakarské fauně, prapodivným organismům, o nichž víme dosud spíš málo než hodně. Se začátkem kambria nastala tzv. kambrická exploze, rychlý nástup rozmanitých životních forem, nám stále ještě zcela cizích. Patřili mezi ně známí trilobiti. Ti vyhynuli před 250 miliony let. Krátce poté se objevili dinosauři a po nich savci (asi před 180 miliony let). Dinosauři vzali za své během tzv. K-T vymírání před 66 miliony let a tím se uvolnil prostor pro vývoj moderních typů živočichů. Zhruba tam se dá také datovat vývojová minulost dnešního králíka.
Králík v prekambriu by byl vytržen ze své doby o půl miliardy let. Bez souvislosti, bez známých předků a následovníků. Byl by objektem typu oopart
