Bitevní pole: Anatomický řez pubertou i zdivočelou dobou
Prý jsou v tom nevinně, prý jim ještě nedozrál mozek, utěšuje sám sebe hrdina výtečného, sarkasticky sžíravého a zároveň něžného románu Bitevní pole z pera belgického novináře, hudebního kritika a rozhlasového a televizního moderátora Jérôma Colina (*1974).
Colin se na poli literatury poprvé uvedl v roce 2015 knihou Vyhnout se mýtnému, v níž se vypořádal s vlastní krizí středního věku, v novém románu Bitevní pole, který pro nakladatelství Host do češtiny přeložila Sára Vybíralová, se zase nechal inspirovat krušným soužitím s pubertálními potomky, které ho, jak sám okomentoval v médiích, téměř připravilo o rozum i o manželství.
Jak se říká, sdílené trápení je poloviční trápení, a tak se čtenář, zejména prochází-li právě podobnou životní etapou, na jeho účet se slzami v očích náramně baví. Ty slzy jsou tam dvojího druhu – od smíchu nad Colinovým pozorovacím talentem a schopností přetavit jej ve výstižné glosy (o dospívajícím románovém synovi Paulovi: „Odešel nahoru do svého pokoje, kde pravděpodobně pošlapal oblečení roztahané po zemi. Rozvalil se na postel. Díval se na připitomělé rapové klipy a nejspíš trochu na porno. Napadlo ho dát si sprchu. Ale rychle si to rozmyslel. To by musel vstát z postele, sejít o poschodí níž, svléknout se. Moc práce.“)
A pak jsou tu oči navlhlé nostalgií nad nevratným během světa, v němž nejeden milující rodič jednoho dne shledá, že pro dítě, pro něž by se rozkrájel, se bez vlastního přičinění ze dne na den stává přinejlepším jen