Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Inspirace Nezvalem nestačila. Normalizačnímu básníkovi Sýsovi zbyla jen vyprázdněná slova

Básník, spisovatel a novinář Karel Sýs se po delší době opět dostal do obecného povědomí, poté co mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně. Ocenění vzbudilo řadu kontroverzí a obnovilo diskuze o kvalitě Sýsovy literární tvorby. Foto: ČTK
Básník, spisovatel a novinář Karel Sýs se po delší době opět dostal do obecného povědomí, poté co mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně. Ocenění vzbudilo řadu kontroverzí a obnovilo diskuze o kvalitě Sýsovy literární tvorby. Foto: ČTK

Vysoké státní ocenění dostal od Gustáva Husáka i od Miloše Zemana. V době minulého režimu „rebeloval“ erotickými básněmi, dnes stojí tvrdě proti porevolučnímu vývoji. Publicista využívající apollinairovských pásem a Nezvalem okouzlený básník, který se propsal k tvůrčí sterilitě. Další díl seriálu Tváře normalizace se věnuje nejvýraznějšímu poetovi z generace pětatřicátníků – Karlu Sýsovi.

Krásná literatura čtenářům otevírá nové obzory, reflektuje svou dobu, provokuje a vyzývá k zamyšlení. Bývá mnohovrstevnatá, plná symbolů a významů. Komunistický režim, „poučený z krizového vývoje“, ale v době normalizace přesně o takovou tvorbu nestál. Zakazoval ji, cenzuroval a autory, kteří nešli na ruku režimu, ostrakizoval ze společenského života.

Do popředí se po krátkém uvolnění opět dostala literatura úzce spjatá s politikou komunistické strany a marxistickou ideologií. Práce takzvaných „revizionistů“ a „exponentů pravice“, umělců aktivních v demokratizačním procesu pražského jara, byly postupně stahovány z knihkupectví a zmizely z nakladatelských plánů i z výpůjčních katalogů veřejných knihoven. Tisíce knih režim zařadil mezi „libri prohibiti“, které si mohl z pro veřejnost uzavřených knihoven půjčit jen člověk s dostatečným prověřením a povolenkou.

Vyplněné vakuum

Právě snaha zaplnit vakuum po autorech zakázaných, píšících do šuplíku, vydávajících svá díla v samizdatu nebo v exilu vynesla na počátku normalizace do popředí generaci mladých autorů, kteří neměli z pohledu strany žádný škraloup a byli ochotni podílet se na oficiálním literárním životě. O slovo se přihlásili básníci, později známí jako takzvaná generace pětatřicátníků, s tvorbou poplatnou době, o jejíž kvalitě dodnes většina literárních kritiků pochybuje.

Mohlo by se zdát, že název skupiny odkazuje na generaci kolem Václava Havla, které se říkalo šestatřicátníci, nebo na nejslavnější plzeňskou vojenskou jednotku 35. pěší pluk. O žádnou aluzi ale nejde. Označení pětatřicátníci je pouze zažité označení pro neformální skupinu básníků, narozenou kolem roku 1945, kteří začali získávat funkce ve svých pětatřiceti letech.

Mezi nejviditelnější a nejvýznamnější z těchto básníků patřil a dodnes patří Karel Sýs. Jeden z nejproduktivnějších a nejvýraznějších autorů své doby, jenž kromě vlastních děl a příspěvků do almanachů překládal a redigoval antologie básníků od Karla Hynka Máchy po Josefa Kainara.

Pozornost na sebe upoutal prvotinou nazvanou Newton za neúrody jablek, inspirovanou Nezvalovým poetismem a volnou imaginací. „Je to dobrá sbírka, jazykově vyspělá a stylisticky vytříbená. Naprosto právem se stal nejzajímavější postavou nastupující generace,“ hodnotí Sýsovy začátky Karel Piorecký z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Podle něj určitě talent měl, ale o osobnosti, která originálním pohledem mění a formuje poezii, se mluvit nedá.

Literární tvorba Karla Sýse čítá 25 básnických sbírek, stovky publicistických článků, řadu překladů, antologií, knih pro děti, knih o historii a dalších. Foto: Eliška Černá, Deník N

I přesto, že zdaleka nezačínal z nejvyšší laťky, úroveň jeho veršů postupně upadala. „Do první sbírky dá člověk tresť toho, co umí, a Newton je ještě trochu uvolněnější. Rozhodující

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Tváře normalizace

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější