Inspirace Nezvalem nestačila. Normalizačnímu básníkovi Sýsovi zbyla jen vyprázdněná slova
Vysoké státní ocenění dostal od Gustáva Husáka i od Miloše Zemana. V době minulého režimu „rebeloval“ erotickými básněmi, dnes stojí tvrdě proti porevolučnímu vývoji. Publicista využívající apollinairovských pásem a Nezvalem okouzlený básník, který se propsal k tvůrčí sterilitě. Další díl seriálu Tváře normalizace se věnuje nejvýraznějšímu poetovi z generace pětatřicátníků – Karlu Sýsovi.
Krásná literatura čtenářům otevírá nové obzory, reflektuje svou dobu, provokuje a vyzývá k zamyšlení. Bývá mnohovrstevnatá, plná symbolů a významů. Komunistický režim, „poučený z krizového vývoje“, ale v době normalizace přesně o takovou tvorbu nestál. Zakazoval ji, cenzuroval a autory, kteří nešli na ruku režimu, ostrakizoval ze společenského života.
Do popředí se po krátkém uvolnění opět dostala literatura úzce spjatá s politikou komunistické strany a marxistickou ideologií. Práce takzvaných „revizionistů“ a „exponentů pravice“, umělců aktivních v demokratizačním procesu pražského jara, byly postupně stahovány z knihkupectví a zmizely z nakladatelských plánů i z výpůjčních katalogů veřejných knihoven. Tisíce knih režim zařadil mezi „libri prohibiti“, které si mohl z pro veřejnost uzavřených knihoven půjčit jen člověk s dostatečným prověřením a povolenkou.
Vyplněné vakuum
Právě snaha zaplnit vakuum po autorech zakázaných, píšících do šuplíku, vydávajících svá díla v samizdatu nebo v exilu vynesla na počátku normalizace do popředí generaci mladých autorů, kteří neměli z pohledu strany žádný škraloup a byli ochotni podílet se na oficiálním literárním životě. O slovo se přihlásili básníci, později známí jako takzvaná generace pětatřicátníků, s tvorbou poplatnou době, o jejíž kvalitě dodnes většina literárních kritiků pochybuje.
Mezi nejviditelnější a nejvýznamnější z těchto básníků patřil a dodnes patří Karel Sýs. Jeden z nejproduktivnějších a nejvýraznějších autorů své doby, jenž kromě vlastních děl a příspěvků do almanachů překládal a redigoval antologie básníků od Karla Hynka Máchy po Josefa Kainara.
Pozornost na sebe upoutal prvotinou nazvanou Newton za neúrody jablek, inspirovanou Nezvalovým poetismem a volnou imaginací. „Je to dobrá sbírka, jazykově vyspělá a stylisticky vytříbená. Naprosto právem se stal nejzajímavější postavou nastupující generace,“ hodnotí Sýsovy začátky Karel Piorecký z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Podle něj určitě talent měl, ale o osobnosti, která originálním pohledem mění a formuje poezii, se mluvit nedá.
I přesto, že zdaleka nezačínal z nejvyšší laťky, úroveň jeho veršů postupně upadala. „Do první sbírky dá člověk tresť toho, co umí, a Newton je ještě trochu uvolněnější. Rozhodující