Deník N

Větrohoropis profesora, který stál u zrodu rezervací a učil svět tropickému lesnictví

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Kdyby měl v psychotestu nakreslit strom, na kořeny by určitě nezapomněl. Profesor Jan Jeník totiž právě u kořenů stromů vždy začínal svůj botanický a ekologický výzkum. V Krkonoších, v tropech i v Arktidě. Od kořenů šel vždy do výšky i do šířky. Zkoumal vlivy a vztahy mezi přírodními jevy, zamiloval si jejich spletitosti a byl to on, kdo do slovníku české vědy vnesl slovo ekosystém a stál u zrodu unikátních biosférických rezervací. Podle jeho knih se učí po celém světě tropické lesnictví. Je mu devadesát a stále pokračuje ve svém „větrohoropisném“ výzkumu. V Apalačských horách.

„Zajímá mě komplexita a spletitost přírodních jevů, jak jedna věc závisí na druhé, na třetí a čtvrtá na první. Tím se zabývám celý život,“ říká, jako by se v jedné větě snažil shrnout celý svůj profesní život. Ptám se, jestli se do té složitosti někdy nezamotal tak, že se nešlo vymotat. „Naopak, já se do ní vždy zamotat chtěl, celý život jsem se spíš propracovával od jednoduchého ke složitému, sám jsem si dělal věci složitější, mám složité věci rád,“ usmívá se.

Sedíme i s jeho ženou Květou, jeho celoživotní věrnou souputnicí (ve všem dobrém i zlém) v obýváku jejich pražského domku u kávy. Pan profesor mluví klidně a soustředěně, když se mi snaží vysvětlit složitější ekologické jevy, a přivírá oči, když se nechá lapit vlastními emocemi (ať už je to rozčilení nebo smutek), oči zůstávají zavřené a gesta zesílí.

Zkoumal oblasti od Arktidy po rovník, od savan a stepí po mokřady, od rovin po velehory. Jeho srdcovkou však zůstávají Krkonoše. Právě tam mu poprvé vytanuly reálné ekosystémy, právě tam popsal poprvé tzv. anemo-orografický (větrohoropisný) systém, který se dostal do skript ekologie po celém světě.

Působil na univerzitách v Afghánistánu a Ghaně, byl ve „vyhnanství“ v Třeboni a v Průhonicích. Má doma ceny a medaile za svou práci pro UNESCO, Karlovu univerzitu, českou Akademii věd či Učenou společnost ČR, nejvíc si však cení Junáckého válečného kříže Za vlast. Byl totiž skautem, i když se to nesmělo. A nebyl komunistou, ani když by se to bývalo nejvíc hodilo.

Chytit nejrychlejší vítr

Ve svých devadesáti letech stále pokračuje ve výzkumu. V Apalačských horách, na severovýchodě USA, zkoumá místo, kde vane nejrychlejší vítr na zeměkouli. Tedy zkoumá místo, které před časem navštívil, na dálku a zprostředkovaně. Přes webkamery a internet sleduje data z tamní meteorologické stanice a sněhové podmínky a komunikuje s vědci stejného badatelského zájmu z celého světa.

„Mount Washington je nevysoká hora, kde byla lidskými přístroji naměřená nejvyšší rychlost větru. Ve výšce pouhých 1900 metrů nad mořem tam celoročně vanou větry přes 100 km za hodinu, ale nejvyšší naměřené hodnoty jsou vysoko přes tři sta. V tom regionu se Apalačské hory podobají evropským středohorám, jako jsou naše Krkonoše. Urychlování větru je působené celkovou polohou na kontinentu a nálevkovitým terénem,“ vysvětluje.

Mount Washington. Foto: Harvey Barrison

Profesor Jeník je lesní inženýr a botanik, jen les a rostliny mu však nikdy nestačily, zajímalo ho, jak v přírodě funguje všechno dohromady, jaké vzájemné vztahy a vazby a vlivy jsou mezi geologickým podložím, rostlinami, reliéfem dané krajiny a počasím, větrem a sněhem. To z něj činí výsostného ekologa v ryze vědeckém, neaktivistickém slova smyslu.

„A tak mě i na Mount Washington láká zejména otázka, co ten obrovsky rychlý vítr dělá s pozemní přírodou. V závětrných a různě osluněných polohách vznikají mechanicky a termicky podmíněné turbulence, které ovlivňují zvětrávání hornin, erozi půdy, růst rostlin a celkový život. A velmi důležitým faktorem je rozmístění sněhové pokrývky, námraza a sněhové laviny, které nedovolí růst stromů, ale nevadí pestré směsi keříků, bylin či travin. Termíny jako lavina nebo turbulence tedy nejsou v pozemské přírodě výrazem pro katastrofické

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější