Deník N

Koule v korýtku i srážky černých děr. Deset vědeckých experimentů, které změnily svět

Isaac Newto dokazuje, že je světlo složené z barev duhy. Foto: Wikimedia Commons
Isaac Newto dokazuje, že je světlo složené z barev duhy. Foto: Wikimedia Commons

Každý vědecký experiment je v podstatě otázka položená světu, přírodě. Čím lépe je otázka formulovaná, tím jednoznačnější a užitečnější odpověď dostaneme. Podívejme se na deset slavných experimentů, jež posunuly lidstvo o kus dál.

Náš přehled pokrývá 2300 let přírodních věd a samozřejmě není vyčerpávající. I kdybychom zásadních experimentů uvedli sto, pořád by to bylo málo. Za povšimnutí rozhodně stojí, jak se s postupem let měnila náročnost vědecké práce a náklady na vybavení. Spisovatel sci-fi Michael Crichton vložil jedné ze svých fiktivních postav do úst velmi výstižnou větu: čím hlouběji chceme proniknout pohledem, tím hlouběji musíme sáhnout do kapsy. V souladu s tím začneme dřevěnou tyčí a skončíme aparaturami za miliardy dolarů.

Když tyč nevrhá stín

Kdo, kdy, kde: Eratosthenés z Kyrény, asi 220 př. n. l., Asuán a Alexandrie, nynější Egypt.

Co se zjistilo: velikost zeměkoule.

K názoru, že je Země kulatá, dospěly nezávisle na sobě všechny starověké civilizace. Řecký geograf Eratosthenés, správce slavné alexandrijské knihovny, vymyslel důmyslný způsob, jak zeměkouli změřit. Využil toho, že v poledne o dni letního slunovratu nevrhají v egyptském Asuánu předměty prakticky žádný stín. Asuán, tehdejší řecká Syéné, totiž leží na obratníku Raka, a slunce je tam proto o letním slunovratu přesně v nadhlavníku. Téhož dne Eratosthenés změřil pomocí tyče známé délky úhel, pod kterým dopadají sluneční paprsky v poledne v Alexandrii, které leží od Asuánu na sever. Vyšlo mu sedm úhlových stupňů. Celý obvod koule měří 360°, vzdálenost mezi Asuánem a Alexandrií tedy musí činit 7/360 zemského obvodu. Tuto vzdálenost změřili Řekové na 5000 stadií. O velikosti této délkové jednotky panují nejasnosti, takže nevíme tak docela, o kolik se Eratosthenés spletl, maximálně to však bylo 15 %: skutečný obvod Země činí 40 000 km, on ho odhadl na 44 až 46 tisíc.

Koule v korýtku

Kdo, kdy, kde: Galileo Galilei, asi 1590, Pisa.

Co se zjistilo: všechno padá k zemi stejně rychle.

Co dopadne na zem dřív, peříčko, nebo kilové závaží? Samozřejmě závaží, to ví každý. Uvěřit, že ve skutečnosti všechny předměty padají stejně rychle, je těžké, protože na vlastní oči to můžete vidět jen ve vakuu. O Galileovi se říká, že charakter gravitace dokázal házením různě těžkých předmětů z šikmé věže v Pise, ale není to pravda – tím by právě nedokázal nic. Namísto toho si

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější