Deník N

Norsko, země liberalismu zaslíbená… Tedy pokud zrovna nejste Žid

Nechceme vás tu! Protižidovská propaganda ve 40. letech minulého století na jednom z obchodů v Oslo. Foto: Wikimedia Commons
Nechceme vás tu! Protižidovská propaganda ve 40. letech minulého století na jednom z obchodů v Oslo. Foto: Wikimedia Commons

Analýza: Norská policie nalodila 26. listopadu 1942 prvních 532 norských Židů na transportní loď Donau, jejímž cílem byl tehdy německý přístav Štětín. Z něj putovali dál do vyhlazovacího tábora Birkenau u Osvětimi. Nejmladšímu zavražděnému byly teprve čtyři měsíce. Ani po těchto tragických zkušenostech se však tato jinak velmi liberální severská země antisemitismu nezbavila.

Při vypuknutí války žilo v Norsku 2100 Židů, z čehož téměř polovinu tvořili lidé s povolením k dlouhodobému pobytu bez občanství a uprchlíci, zejména z Německa a okupovaného Československa. Do konce války nacisté do vyhlazovacích táborů deportovali 772 lidí, zbytek uprchl do Švédska a tam přežil válku. Na jejím konci tak Norsko mohlo být – za aktivní asistence místních lidí – řečeno nacistickým slovníkem, judenrein neboli bez Židů.

Po válce se 559 norských Židů vrátilo; další se v Norsku objevili po potlačení maďarské protikomunistické revoluce v roce 1956 a vyhnání Židů z Polska v roce 1968. Nedá se ale říct, že by se norská společnost ve svém vztahu k Židům nějak zásadně změnila nebo poučila; antisemitismus je stále velmi přítomný a k domácímu antisemitismu se navíc přidal ten od muslimských přistěhovalců.

Dnes, tváří v tvář antisemitismu trojího druhu – norského „konzervativního“, norského levicového a přistěhovaleckého – se norští Židé obávají o svou budoucnost více než dříve. V únoru roku 2015 jsem se zúčastnil panelové diskuse na téma svobody slova, kde jsem hovořil s norskou židovskou spisovatelkou Monou Levinovou o tom, jaká úskalí přináší život v Norsku pro člověka, který je Žid.

Bylo to jen krátce poté, co jsem z úst zcestovalého, přátelského a inteligentního člověka s rozhledem, radního města Stokke, slyšel názory na Židy jako vystřižené ze Stürmeru, proto mě přirozeně zajímalo, jak to vidí. Jako hlavní problém zmínila to, o čem mluvila například v pořadu TV2 God morgen, Norge, o dva roky později: Mnozí Norové nepovažují norské Židy za Nory. Předkové Mony Levinové přišli do Norska v 80. letech 19. století, ale ona musí dodnes den za dnem vysvětlovat, že je Norka, že jediný pas, který má, je norský, a přesto je z norské společnosti neustále vylučována.

Tuto zkušenost potvrzuje i výzkum z let 2010–2012 provedený Centrem pro studium holocaustu z Oslo, které nedávno otevřelo expozici o holocaustu norských Židů. Podle něj si 56 % Norů myslí, že norští Židé jsou

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější