Deník N

Češi do izolace, Slováci na Tahiti? Romány hrající s historií hru na „kdyby“

Seriál Netflixu Muž z vysokého zámku ukazuje Ameriku ovládanou nacisty. Foto: Netflix
Seriál Netflixu Muž z vysokého zámku ukazuje Ameriku ovládanou nacisty. Foto: Netflix

Co kdyby Juraj Jánošík jezdil na parním stroji, Česko se před druhou světovou válkou uzavřelo do totalitní neutrality a Maďaři by vyhnali Slováky do Tichomoří? Trojice knih klade zábavnou cestou neobvyklé otázky.

Historici prý nemají rádi slovo „kdyby“. Historie prý nezná rozcestí. Jiní naopak hru na „co kdyby to dopadlo jinak“ rádi hrají. Historickou imaginaci vnímají jako vitální zdroj přemýšlení nad dějinami. Dokladem je třeba sborník Co kdyby to dopadlo jinak (Dokořán, 2007), číslo časopisu Soudobé dějiny 2008/2, sborník Virtuální dějiny (Dokořán, 2001) sestavený Niallem Fergusonem či práce světoznámého teoretika fikčních světů, literárního historika Lubomíra Doležela.

V nedávné době vyšly tři tituly, které se věnují této hře beletristickou formou. Zajímavým experimentem je sbírka povídek Verschluss „napsaná“ zapomenutým spisovatelem Karlem Drexlerem. Ve skutečnosti jde o spoluautorství tří spisovatelů Davida Šenka, Davla Obluka a Dalibora Váchy. První dva se dosud pohybovali v oblasti fantastiky, poslední jmenovaný do ní vstoupil zatím jedním titulem a zbytek jeho tvorby se věnuje československé historii. Koncepce tedy trochu připomene román Železný sen od Normana Spinrada, který se uvnitř tváří jako román od Adolfa Hitlera z alternativního světa, v němž Hitler kanalizoval své mocenské touhy v náležitě rasistické literární tvorbě a stal se spisovatelem fantasy.

Preventivní odsun

V čem jsou dějiny v knize Verschluss jinak, to se čtenář dozvídá postupně, z různých narážek. „Objevené“ povídky Karla Drexlera zachycují různá období paralelních dějin našeho státu zhruba od 40. do 60. let minulého století. Co je jinak? Masaryk v roce 1927 rezignoval na prezidentství, novou hlavou státu je zvolen Bohumil Němec a k moci se dostane izolacionistická klika vedená Rudolfem Beranem. Odsun Němců (ale i jiných státních příslušníků) tedy neproběhne po druhé světové válce, jak to známe z naší dějinné linie, ale ještě před ní, v průběhu 30. let. Zároveň je vybudována tzv. Beranova linie – soustava betonových pevností podél hranic, která umožní Čechům prožít válku jako dobře opevněná, nestranná země, do níž se Němci neodvážili

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Literatura

V tomto okamžiku nejčtenější