Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ušel jsem dnes dost kroků? Mám dost lajků a přátel? Čísla řídí naši představu o sobě, tvrdí sociolog

Život v zajetí čísel. Ilustrace: redakce, Adobe Stock
Život v zajetí čísel. Ilustrace: redakce, Adobe Stock

Německý vědec Steffen Mau zkoumá, jak měření a porovnávání pronikly do našeho sociálního života.

Počty lajků, „přátel“, followerů, sdílení, zobrazení, ranking, skóre, žebříčky, indexy. Zvykli jsme si, že v digitálním světě dokážeme vše měřit, počítat, vyhodnocovat a porovnávat.

V číslech vyjadřujeme i své vztahy, vytváříme si pomocí nich i obraz o sobě. Mám dost kontaktů? Proč má tamten víc? Zaběhl jsem stejný čas jako včera? Zase jen osm tisíc kroků? Přečetl jsem letos dost knih?

Německý sociolog Steffen Mau hovoří ve své knize Das metrische Wir (Metrické my) o kvantifikaci sociálního světa. Naše životy, vztahy, plány a rozhodnutí jsou ovlivňovány čísly, daty a srovnáními. Podvědomě soutěžíme s ostatními, sledujeme své výkony, chceme to, co jiní označili za dobré. Na základě čísel jsme šťastní i zklamaní. O tom, jaké to má pozitivní i negativní důsledky, jsme si povídali na světovém Kulturním sympoziu v německém Výmaru.

Používáte vy sám nějakou formu digitálního měření a vyhodnocování?

Ano. Mám na to vždy dobrou omluvu, že to dělám jako formu sebezkoumání a že tyto technologie musím používat z výzkumných důvodů. Mám samozřejmě vlastní Google Scholar stránku, kde jsou monitorovány moje citace a impakt faktory. Používám i krokoměr a jsem také aktivní na Facebooku a Twitteru.

A mimo výzkumné účely? Sledujete ranking a hodnocení při nějakých rozhodnutích? Jak zacházíte s tímto fenoménem?

V první řadě se snažím udržet si vlastní úsudek. Jsou však oblasti, v nichž ranking využívám. Ať už jsou to lékařské platformy, Airbnb, nebo hodnocení hotelů. V těchto případech je velmi užitečné mít nějakou primární informaci. Je mi jasné, že jde o výsledek davového chování a že je to často i manipulováno. Přesto – když někam jedete, snažíte se ten velmi nepřehledný svět udělat přehledným. Tato hodnocení navíc sugerují něco, co byste rádi měli. Čili vědět, kde jsou dobrá místa, kde jiní lidé projevili spokojenost, a kde ne.

Německý sociolog Steffen Mau. Foto: Marten Körner

Je tento fenomén zcela nový? Nebo existoval v jisté formě vždy?

Historie počítání a měření je stará jako lidské dějiny. Počítání populace najdete už v Bibli. A otázka kalkulace vždy hrála velkou roli na trzích, kde univerzální jednotkou účtování byly peníze. Vlivem digitalizace však dochází ke kvantifikaci sociálních fenoménů. To je kvalitativní skok. Dnes mohou být zaznamenávány a zviditelňovány privátní věci – sítě přátelství, sociální preference či konzumní rozhodnutí. Toto dříve nebylo – šlo o velmi specifické oblasti ve vědě, ve státních agenturách nebo na trzích, kde čísla hrála velkou roli. Dnes to proráží i do naší sociální každodennosti.

Magické charisma čísel

Tvrdíte, že kromě technologického vývoje to má i ekonomické důvody. V jakém smyslu?

Jsou dvě síly pohonu této kvantifikace a datafikace. Jednou z nich je zmíněná digitalizace, protože máme k dispozici odpovídající technologie. A druhou je ekonomizace. Obě probíhaly současně. Už od 80. let se mluví o společnosti, ve které stále silněji probíhá ekonomizace neekonomických oblastí.

Ať už je to vzdělávání, zdravotnictví, nebo veřejný sektor, i sem proniklo používání indikátorů, indexů, statistik a čísel. V britském zdravotnictví má každá nemocnice tisíce indikátorů, které se měří a pak porovnávají. Do velké míry to souvisí i se spotřebiteli, kteří si tyto informace žádají. Když přihlašují dítě na školu, chtějí vědět, jaký má ranking a jaká je kvalifikace učitelů. Tato touha po transparentnosti, která je spojena s ekonomizací, se rovněž prosadila ve stejné době.

Steffen Mau (1968) je profesor makrosociologie na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Zabývá se hlavně zkoumáním společenských nerovností, politickou sociologií, evropeizací a transnacionalizací.

Je tento posun podmíněný i tržně?

Ano. Jde o vytváření trhů v dosud netržních oblastech. Na trzích používáte jako signál cenu, zde využíváte indikátory. Jinak byste nedokázali vytvořit soutěž mezi veřejnými institucemi, školami nebo nemocnicemi. Na ní je pak založeno i rozdělování prostředků a podpory. Volání po transparentnosti je automaticky spojeno s tím, že potřebujeme více dat na to, abychom mohli popsat vstup a výkon.

Pojďme ke konkrétním příkladům vlády čísel v digitální době. Stalo se normálním, že status a důležitost osoby se měří počtem fanoušků nebo followerů na sociálních sítích. Jakou mají tato čísla výpovědní hodnotu?

Jde o reputační kapitál. Do těchto čísel se projektuje, že nějaká osoba má velký zásah a je viděna množstvím lidí. Na těchto trzích totiž existuje něco jako ekonomika pozornosti. Jde o vysokou koncentraci na několik málo elit, podobně jako

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější