Deník N

Z otevřených hranic k přísným kontrolám. Jak severské státy zavírají náruč cizincům

Uprchlická vlna v roce 2015 zasáhla i Skandinávii a pomohla místní pravici dostat se do vlád a parlamentů. Foto: Petra Procházková, Deník N
Uprchlická vlna v roce 2015 zasáhla i Skandinávii a pomohla místní pravici dostat se do vlád a parlamentů. Foto: Petra Procházková, Deník N

„Stockholmský atentátník měl být deportován“ a „Dánsko chce deportovat 70letou Afghánku s těžkou demencí“. Takové titulky lze poslední dobou ve Skandinávii číst stále častěji. Je to výsledek působení krajně pravicových stran, které strach z imigrační krize dostal do parlamentu jak v Dánsku a Švédsku, tak i ve Finsku.

Ačkoliv na severu fungují už od konce 80. let, kdy začali přijíždět první uprchlíci z Blízkého východu, do parlamentů a vlád se pravicové strany dostávají teprve po posledních volbách ovlivněných uprchlickou vlnou a strachem, který zaplavil Evropu. Z politických uskupení složených hlavně z outsiderů, které volila především postarší generace s nacionalistickými sklony, vyrostly mezi nejsilnější strany regionu.

Atmosféra se změnila

Dajan Petric nemá dánské jméno, ale má dánské občanství. Na sever Evropy se dostal s rodiči během uprchlické vlny na začátku devadesátých let, kdy ve skandinávských zemích začali hledat bezpečné přístřeší uprchlíci z válčících zemí bývalé Jugoslávie. „Na úřadech sice díky občanství žádné problémy nemám, ale když se představím a řeknu, že moji rodiče jsou z Bosny, tak občas cítím, že se na mě někdo kouká jako na cizince. I když podle řeči není poznat, že bych byl odjinud,“ tvrdí o současné náladě Petric, který v Dánsku studuje design.

Podle Dajanových rodičů tady tato atmosféra dříve nebyla. „Máma říkala, že když jsme přijeli, všichni k nám byli ohleduplní, učili nás jazyk, zajímalo je, jak to vypadá u nás doma,“ vypráví Petric o svém příchodu, který si sám pamatuje jen matně.

Chilská kapitola

Uprchlíci na sever Evropy začali přicházet už v 70. letech. Tehdy to byly skupiny lidí, kteří utekli z Chile před vládou diktátora Pinocheta. Jen do Švédska se tak dostalo přes 25 tisíc utečenců z Jižní Ameriky. „Většina z nich byli levicoví intelektuálové, kterým bylo příjemné, že Švédsko je také levicové,“ říká předseda Švédsko-chilské asociace, Cristian Delgado v rozhovoru pro web The Local.

Chilané ve Skandinávii:

  • V současnosti žije ve Švédsku asi 50 tisíc lidí s chilskými předky.
  • Finsko přijalo v minulosti kolem 300 Chilanů, kteří si zažádali o azyl.
  • Dánsko a Norsko neregistrují žádné chilské azylanty.

Češi a Slováci

Další přistěhovalecká vlna přišla v osmdesátých letech, kdy do Skandinávie zamířili i lidé z bývalého Sovětského svazu a Československa. V této době získalo nově občanství jen v Dánsku

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Migrace a uprchlíci

V tomto okamžiku nejčtenější