Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Alkohol má černočerné dno, nekřižák kouše do kebabu a Deník N staví nové židle

Tištěný Deník N najdete od pondělí do pátku ve svých schránkách nebo na pultech trafik. Foto: Deník N
Tištěný Deník N najdete od pondělí do pátku ve svých schránkách nebo na pultech trafik. Foto: Deník N

Jak nepřenositelně bolí alkoholismus, čím září šaty prezidentky a cosi shnilého se děje kolem Energetického regulačního úřadu. Nezpomeňme také, že do řad SPD se záludně vloudily mešita s kebabem. Dobrou chuť ke čtvrtečnímu čtenářskému pochroustání vám přeje Magdalena Slezáková. A v redakci vítá nové posily.

Den Deníku N

Pamatujete, kdy jste se naposledy děsili svítání? Hrůza alkoholismu je hluboká a nepřenositelná. Byla jsem zoufalá a myslela si, že umřu; jako by to bylo včera, ale nejsem schopná to popsat, vzpomíná na ni Michaela Duffková v dalším dílu seriálu Démon alkohol. Nemá tak úplně pravdu; její Zápisník alkoholičky má takový úspěch právě proto, že je tou hrůzou prosycený. Ale zároveň z něj čiší naděje, stejně jako z povídání Duffkové s Evou Mošpanovou. Když si ho přečtete, třeba pak zkusíte měsíc nepít.

Čekací lhůta na detox je černočerná zpráva, takže raději rychle do barevnějšího soudku, konkrétně k analýze šatníku slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Jakže? Copak snad u političek platí „šaty místo činů“? Copak snad u pánů politiků zkoumáme každičký knoflíček? Ne a ještě jednou ne – a přece taková analýza dává smysl. Už od dávno minulých dob modrých punčoch, jak dokládá naše kolegyně ze sesterského Denníku N Jana Shemesh.

Pozoruhodně barevné věci se dějí také kolem Energetického regulačního úřadu. Ale která barva to je, když je regulátor dlouhá léta v nájmu u toho, koho má regulovat – konkrétně je řeč o impériu Daniela Křetínského? Která barva to je, když ministr odvolá radní kvůli podezření, že šli komusi nejmenovanému na ruku? Posuďte sami v text Jakuba Zelenky a Jana Pavce.

A až vám ze čtení vyhládne, něco menšího zakousněte. Leč pozor! Článek Barbory Janákové varuje: Dvě věci se zásadně nemíchají, a sice kebab a SPD. Tedy vlastně tři: kebab, SPD a mešita. Nedejbože, abyste v té mešitě klečeli s koránem v ruce a při pojídání kebabu si pochvalovali muslimy. Mohli byste totiž na vlastní kůži zakusit mrzení, které teď trápí Roberta Vašíčka.

Neúspěšný kandidát SPD do Bruselu má někdy videa rád, viz jeho proslulý výstup za zbraně v rukou evropských žen (zvláštní světelné efekty zaručeny). Ale jak jde o kebab s mešitou, je zle. A tak je teď Vašíček u spolustraníků v nemilosti a hrozí mu, že s ním zúčtují, zatímco Vašíček se brání, že „jsme ve 21. století a nemáme křížové války“. Někdo to zkrátka rád pikantní.

Horko panuje i v karibské zátoce Guantánamo a na tamní vojenské základně USA. „Pracuju jako technický expert na zabezpečovací systémy pro americkou armádu. (Na Guantánamu) jsem většinu roku, domů za rodinou jezdím jednou, nejvýš dvakrát ročně. Někdy je to smutné,“ svěřuje se Alejandro Corrola, další hrdina našeho letního seriálu Tváře Ameriky.

Jana Ciglerová psala Tváře ještě na Floridě, ale dneškem počínaje se také vrátila na domovskou základnu do redakce Deníku N v Praze. (Aspoň na nějakou dobu – jak totiž pravidelní čtenáři Amerického deníku dobře vědí, naše Jana je voskovka.) Přivítali jsme se vřele, tím spíš, když u toho byly i čerstvé jahody a dort.

A navíc jsme nevítali jen Janu! Namísto stálé zpravodajky ve Spojených státech získáváme stálého zpravodaje v Německu. A protože jím od září bude ostřílený reportér a můj někdejší kolega v Českém rozhlase Pavel Polák, rozhodně je proč se radovat – stejně jako z příchodu další mocné posily, Filipa Titlbacha, tímto velmistra připravovaných autorských podcastů Deníku N. Filip už dokonce absolvoval povinný iniciační rituál Sestav si svou židli, pročež spokojenost vládne.

V Rusku jsou také s lecčíms spokojeni. Proč mezi to nepatří letošní seriálový hit Černobyl, vysvětluje ve svém komentáři Michael Romancov. „Všichni si například všimli, jak zásadní roli má v seriálu lež a naprostá nekompetentnost, ale zatímco si v Rusku všichni snadno (a oprávněně) propojí tehdejší sovětské poměry s poměry současnými, Američané – Birger explicitně cituje Stevena Kinga – ‚při sledování Černobylu nemohou nemyslet na Trumpa…‘“ Opravdu zajímavý text, zdaleka nejen pro fanoušky seriálu.

Zítra v tištěném Deníku N:

  • Příběh Britky, která do Prahy přijela za lacinější liposukcí a odvezla si vážně poškozené zdraví.
  • Další Tvář normalizace: generál František Šádek, velitel Pohraniční stráže a prototyp vojáka, který válečné ostruhy získal „na správné straně“.
  • „Vyrozuměl jsem, že Německo přestalo prodávat uran z československých dolů, kterých se zmocnilo.“ Slavnému dopisu, který stál u zrodu americké atomové bomby, je přesně 80 let.
  • Filmová dokumentaristka Olga Sommerová slaví sedmdesátiny. Ve velkém rozhovoru vysvětluje, co v životě nestihla a kdo je pro ni hrdina všech hrdinů.
  • Román Anglické roky od rakouského spisovatele Norberta Gstreina je mistrovským dílem o věrohodnosti vyprávění.
  • Novým terčem digitálních útoků jsou města a obce, kybernetičtí vyděrači využívají zastaralosti a zranitelnosti jejich informačních systémů.
Tištěný Deník N v pátek 2. srpna 2019.

Letem světem

Vyjednavači Číny a USA se předevčírem v Šanghaji vrátili k jednáním, která mají vyřešit obchodní válku. Je to už 12. kolo rozhovorů, zato výsledek je pořád stejný: chabý.

Špatná zpráva pro Čínu a ještě špatnější pro Ameriku, řekl pro BBC Cary Cohn, Trumpův bývalý šéfporadce pro ekonomiku, který rezignoval právě kvůli prezidentově celní politice. Konflikt s Čínou totiž podle Cohna „dramaticky“ škodí americké výrobě a kapitálovým investicím, zato Číně poskytl „velmi vítanou záminku“ ke zpomalení přehřáté ekonomiky.

Ve Spojených státech je navíc patrný i další hodně znepokojivý trend. Vzpomínáte na hysterii mccarthismu? Teď, o skoro sedmdesát let později, se množí zprávy o vyšetřování a perzekucích Číňanů na americké půdě – zejména vědců, ale i podnikatelů. Někteří už čelí trestnímu stíhání, informuje South China Morning Post. Přibývá ale i represí ve výzkumném a akademickém prostředí, včetně vyhazovů z univerzit.

Na druhém břehu Pacifiku, v rozbouřeném Hongkongu, mezitím technologie využívají ve svůj prospěch. Na straně úřadů jsou kamery vybavené čtečkou obličejů. Na straně protivládních protestujících pak laserové paprsky, které ty chytré kamery oslepují. Věru posun od obyčejné roušky přes obličej!

Na čínských cenzurou prosévaných sociálních sítích se mezitím objevilo nevídané: vzkazy podpory pro demonstranty v Hongkongu, které někteří Číňané z pevniny fotí a zveřejňují spolu se svými osobními doklady.

Od čínských sociálních sítí k Financial Times, které přišly s pozoruhodnou grafikou. Na mapě Evropské unie názorně ukazují, o kolik lidé v členských státech zchudnou, jestliže se naplní obávaný scénář brexitu bez dohody. Moc veselá vize to tedy není.

Ještě že aspoň někde vládne klid! Bosna a Hercegovina má problémů a bolesti na rozdávání, ale také by klidně mohla rozdávat krásu; má jí dost třeba pro celý svět. Příkladem může být malebná holubí pošta ve městě Trebinje – vůbec poslední poštovní úřad svého druhu v celé zemi. Kouzelnou reportáž o ní má Balkan Insight.

A protože není vyloučeno, že jste dnes stejně jako já narazili na výmluvný titulek o jistém milovníku koní na jistém zpravodajském webu, tady je ze SCMP jiná zpráva o koních, kterou si v Deníku N – na rozdíl od té předchozí – dovolit můžeme. Washington navštívil mongolský prezident Chaltmágín Battulga a přivezl s sebou dárek: koně pro Barrona, nejmladšího syna Donalda Trumpa. Kůň dostal jméno Victory, Vítězství, oznámil novinářům prezident Trump a zeptal se, jestli už Vítězství viděli na fotce. „Krásný!“ ocenil ho sám. A když už byl v té chvále, neopomněl ani Mongoly, „skvělé válečníky, skvělé zápasníky, skvělé šampiony“.

Tak skvělý večer, vážení a milí čtenáři.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější