Deník N

Pět z mnoha věcí, na které je věda zatím krátká

Dlouhé tenké nože rychlobruslařce pomáhají. Ale zbytek je záhada na atomární úrovni. Foto: Fotolia
Dlouhé tenké nože rychlobruslařce pomáhají. Ale zbytek je záhada na atomární úrovni. Foto: Fotolia

Čím víc víme, tím víc si uvědomujeme, co všechno nevíme, což je přirozené. Nebo by aspoň mělo být. Používá se k tomu přirovnání s nafukovacím balónkem. Ten reprezentuje naše poznatky. Foukáte do něj, zvětšuje se a čím má větší povrch, tím většího kusu neznáma se dotýká.

Psychologicky to takhle ovšem nefunguje. Dokud se pořádně nezamyslíte, může vám připadat, že žijeme v době, kdy už věda vyřešila bezmála všechno. Svět kolem nás vypadá vcelku přehledně, na mapy už dávno nepíšeme „Hic sunt leones“. Jenže je to jen zdání.

Pojďme se letmo podívat na několik věcí, se kterými si věda zatím neví rady. A vynecháme přitom ty dvě nejčastěji uváděné a nejobtížnější, tedy „jak vznikl vesmír?“ a „jak vznikl život?“. Necháme si je na jindy.

1. Jak se dá předvídat proudění tekutin?

Zábava obzvlášť vhodná na letní dovolenou: posaďte se k horskému potoku a potěšte se pohledem na rychle proudící chladnou čistou vodu. Dívejte se, jak se točí mezi balvany, jak v užším korytě zrychluje a v širším zpomaluje. Dívejte se, jak v ní plavou dřívka. Když dvě po sobě projdou stejným místem proudu, budou sledovat i nadále stejnou dráhu? Dost často ano. Někdy se maličko odchýlí, což se zdá být srozumitelné; zasáhl nějaký malý vliv, který jste nepostřehli, třeba zafoukal vítr. Ale někdy se dřívko vydá úplně jinou rychlostí a jiným směrem.

Dřívko sledujeme jen proto, že je dobře viditelné. Kdybychom dovedli sledovat pohyb jednotlivých částeček vody, což je samozřejmě těžké, viděli bychom, že se řídí jakýmsi komplikovaným řádem. V čem spočívá? Dá se pohyb malého objemu vody v korytu potoka předvídat, propočítat?

Jak správně tušíte

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější