Deník N

Opuštěná káznice na Cejlu: Na zdech jsou stále nápisy vyškrábané politickými vězni z 50. let

Prohlédněte si unikátní fotogalerii z chátrající věznice na Cejlu v Brně. Od konce 18. století jí prošly tisíce vězňů, bylo tu popraveno kolem sta lidí, mezi nimi také protinacističtí a protikomunističtí odbojáři. Věznici chce město zbourat a místo ní postavit kreativní centrum. Z části areálu vznikne muzeum, podle plánů zahrne cely smrti, popraviště a bývalý ženský blok. Město ale zatím nemá na muzeum peníze.

Foto: Jiří Salik Sláma

Věznici dala postavit Marie Terezie na konci 18. století. Prvních několik let v ní byl sirotčinec, pak odsouzení ze všech koutů habsburské monarchie. Za protektorátu tudy prošly stovky Židů čekajících na transporty nebo na popravy, byli zde i lidé z rodin spolupracujících s atentátníky na říšského protektora Reinharda Heydricha. Po válce tu bylo popraveno za kolaboraci a udávání přes 70 lidí odsouzených retribučním soudem. Po Únoru 1948 se začalo Cejlu říkat vězení básníků, seděli tu totiž katoličtí básníci Jan Zahradníček, Zdeněk Rotrekl, Václav Renč nebo Josef Knap a další intelektuálové. Mimo jiné otec bývalé ústavní soudkyně a brněnské exprimátorky Dagmar Lastovecké Zdeněk Kessler.

Zachovalo se i několik cel smrti, jedna včetně pryčny a kovového držáku na kbelík s výkaly. Atmosféra v nich je

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Brno

Historie

V tomto okamžiku nejčtenější