„Srdečně Váš Einstein.“ 80 let od dopisu, který Američany přivedl k atomové bombě
Osudový dopis americkému prezidentu Roosveltovi byl napsán 2. srpna 1939. Mohl změnit dějiny. Ale nezměnil.
Vyrozuměl jsem, že Německo přestalo prodávat uran z československých dolů, kterých se zmocnilo. Těmito slovy varoval slavný dopis podepsaný Albertem Einsteinem amerického prezidenta Roosevelta před nebezpečím, že nacistické Německo může vyvinout atomovou bombu. Američané proto začali intenzivně pracovat na vývoji vlastní jaderné zbraně.
Podpis pod masou uranu
„Spojené státy mají jen mírné zásoby chudé uranové rudy. Velmi dobrá uranová ruda se nachází v Kanadě a v bývalém Československu, zatímco nejdůležitější zdroj uranu je v Belgickém Kongu… Během posledních čtyř měsíců vyvstala možnost, že by se ve velké mase uranu dala vyvolat jaderná řetězová reakce… Tento nový jev také povede k výrobě bomb… a mohly by tak být zkonstruovány extrémně silné bomby.“
I tyto věty jsou součástí jednoho z nejslavnějších dopisů moderní historie, dopisu, který pravděpodobně historii změnil. Končí jednoduše: Srdečně Váš Albert Einstein.
Dvoustránkový dopis psaný na stroji a datovaný k 2. srpnu 1939 však nejslavnější německý fyzik pouze podepsal. Jeho hlavním autorem byl jiný fyzik, rovněž židovského původu a žijící v emigraci v USA: Maďar Leó Szilárd.
Japonci atomovou bombu nevyrobili, ale pokoušeli se o to
Právě Szilárdovi se připisuje objev jaderné řetězové reakce z roku 1933. Když se pak Szilárd na začátku roku 1939 dozvěděl o objevu německých vědců Hahna, Strassmanna, Meitnerové a Frische, kteří zjistili, jak lze štěpit jádro uranu, spojil se s italským fyzikem Enricem Fermim a začal s ním pracovat na vývoji jaderného reaktoru.
Zároveň se ale spolu s dalšími kolegy zalekl, že
