Deník N

Jak dlouho jsme vinni?

Člověk nezachraňuje své bližní, protože jim to dluží, ale hlavně proto, že je to tak správně a mělo by to být normální. Foto: ČTK/ABACA
Člověk nezachraňuje své bližní, protože jim to dluží, ale hlavně proto, že je to tak správně a mělo by to být normální. Foto: ČTK/ABACA

Komentář Terezy Brdečkové: Máme cítit vinu za hrůzy koloniální politiky našich předků? Jsme lidem z Afriky, Asie či původním obyvatelům Ameriky něco dlužni? Nikoliv. Pomoci bychom jim ale měli, protože pomáhat těm, kdo to potřebují, je normální a správné.

Jeden můj známý Bílý muž zašel v Berlíně do nákupního centra a zabloudil. Požádal o informaci Černého muže, který stál jako ochranka před jedním butikem. Bílý muž ho slyšel prohodit pár slov s jinými turisty, a začal na něj tedy mluvit francouzsky. Černý muž se rozzářil, že slyší úřední jazyk své bývalé vlasti, a ptal se, odkud můj známý pochází. Tomu se nechtělo vysvětlovat, že z Česka, neboť Černý muž by pravděpodobně nevěděl, kde to je. Tak nazdařbůh odpověděl, že je Belgičan. To ale neměl dělat, protože Černý muž pocházel z Konga a strašně se rozčílil. Křičel na Bílého muže a vyčetl mu všechna zvěrstva, loupeže a ponižování, kterých se Belgičané v čele se svým králem Leopoldem II. dopustili na jeho krajanech v devatenáctém století. I později. Bílý muž jen pípnul, že on za to nemůže, což Černého muže rozčílilo ještě víc.

„Tohle říkáte všichni,“ volal, ještě když se Bílý muž vzdaloval chodbami.

Bylo by dobré Černému muži vysvětlit, že v našich končinách jsme neměli kolonie, nýbrž jsme sami kolonií byli, ale asi by to nepomohlo. Jednak vedle šílené historické zkušenosti subsaharské Afriky dnes tohle bledne. Zadruhé dnes stojíme politicky po boku bývalých kolonizátorů, a tak v tom z bruselského pohledu jedeme s nimi. A kromě toho měl ten Černý muž jistě své vlastní důvody a traumata, jinak by nestál v Berlíně před obchodem s ponožkami. V Respektu píše Ivan Lamper o hrůzách koloniální politiky v Africe a uzavírá:

„Když dnes německá kapitánka záchranné lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová vyzývá Evropany, aby přijali historickou odpovědnost za činy svých předků v afrických koloniích a přijali do svých zemí půl milionu Afričanů, kteří během pokusu uprchnout z domácí mizérie upadli na libyjském pobřeží do rukou otrokářských gangů nebo živoří v šílených podmínkách tamních uprchlických táborů, dává to logiku.“

Dává?

Osobně se prohlašuji za vítačku prvního řádu. Vůbec nechápu, proč moje vláda nemůže přijímat několik tisíc uprchlíků ročně a dát jim šanci na důstojný život. A už vůbec nerozumím, proč jí za tento trapný postoj moji spoluobčané tleskají. Ze všech politických lumpáren posledních desetiletí považuji za největší cynismus soustavnou podporu rasismu a xenofobie, chutě pěstovanou pány napříč politickým spektrem. Neboť pěstovat obraz neexistujícího nepřítele, jak se to děje u nás, bývá předehrou totalit a represe.

Co můžeme udělat

Odčinit vinu předků tím, že zachráníme potomky obětí, dává zdánlivě logiku morální. Ovšem

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

V tomto okamžiku nejčtenější