Deník N

Vzdělání vám už nezaručí lepší život. Extremisty volí lidé ztracení v internetové době, říká antropolog

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Slovenský kulturní antropolog Alexander Mušinka patří mezi nejvýznamnější vědce, kteří se věnují výzkumu života Romů. Jeho pohled na ně a jejich spolužití s „gadži“ je neortodoxní. „Svým studentům říkám, ať zvedne ruku ten, kdo by chtěl být dneska Romem v Čechách nebo na Slovensku. A najednou si každý uvědomí, že to žádné terno není. Být Romem je skutečně handicap,“ říká odborník z Prešovské univerzity v Prešově.

Proč jsou v Česku a na Slovensku statisíce Romů, kteří žijí jako ve středověku, když jsme v Evropské unii, máme 21. století?

Lidi, kteří žijí jako ve středověku, najdeme asi všude. Jde o to, jestli je to výsledkem individuálních, nebo systémových selhání. A zda je přesun do novověku možný v individuální, nebo systémové rovině a je-li vůbec možný.

Existuje vysvětlení, proč má dnes Kotlebova extremistická strana LSNS na Slovensku preference 14 procent? Je to díky tomu, že má výraznou protiromskou agendu?

Protože jsou lidé frustrovaní a naštvaní na vládnoucí strany na Slovensku a je to podobná frustrace, která v Česku pomáhá Okamurovi nebo ve Francii Le Penové. Kořeny toho musíme hledat v 90. letech, která radikálně změnila celou myšlenkovou strukturu moderní společnosti nástupem internetu.

Najednou došlo ke kvadratickému nárůstu informací a lidé se v tom začali ztrácet. Společnost si potřebuje najít nový mechanismus, jak, velice zjednodušeně, řečeno rozlišit pravdu od lži, kvalitu od nekvality.

Učíme se to už více než dvacet let, to už bychom mohli umět, ne?

Ale tradiční modely myšlení selhaly, protože byly postavené na principech, které nástupem internetu padly.

Použiju příklad z akademické sféry. Ještě v osmdesátých letech platilo, že vysokoškolský profesor v rámci své specializace v zásadě věděl o všem, co se v daném oboru děje. Najednou přijde internet a možnosti publikování se radikálně změní. Už není problém publikovat, je naopak nedostatek těch, kdo píšou, protože prostoru k publikování je kvadraticky víc.

A když není co publikovat, sahá se po průměrných věcech. Profesor nebo špičkový odborník už nejen že to fyzicky nestíhá, ale už nezvládá sledovat ani teoreticky vše, co se v oboru děje.

S nástupem internetu tedy vyvstává pro společnost nutnost definovat nová pravidla. A vždycky v takové tranzitivní éře dochází k různým anomáliím, včetně nárůstu nacionalismu, protože se ztrácí stabilita.

Ale my přece víme, kam vede nacionalismus. Máme zkušenost holokaustu.

Nemáme.

Myslíte, že je tu generace, která už ji nemá přímo?

Jednak. A jednak Češi ani Slováci, když to řeknu vulgárně,

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Romové v Česku

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější