Týden s vědou a technikou: nejrychlejší věc ve Sluneční soustavě, nejbláznivější domněnka a nejohebnější displej

Svým prvním periheliem neboli bodem, v němž se dráha tělesa nejvíc přibližuje Slunci, prošla kosmická loď Parker Solar Probe. Slovo „prošla“ není úplně výstižné, protože sonda je nejrychlejším objektem, jaký kdy lidstvo postavilo. V blízkosti Slunce letí rychlostí skoro sto kilometrů za sekundu. Pak zpomalí, přesně podle druhého Keplerova zákona, protože její dráha je velmi protáhlá elipsa. Vrátí se až k oběžné dráze Země a pak se bude řítit zas ke Slunci, při každém dalším oběhu o něco rychleji.

Měla by to vydržet sedm let a odeslat mnoho cenných dat. Tak blízké průlety znamenají, že loď je vystavena extrémním podmínkám: silné radiaci a teplotám přes čtyři sta stupňů. Proti nejhoršímu ji chrání štít z uhlíkového kompozitu, který dostane zabrat, protože perihelium se bude snižovat a při posledním oběhu poletí Parker Solar Probe jen šest milionů kilometrů nad povrchem hvězdy.

Tolik detailů a čísel, zdánlivě hodně nudných, neuvádím samoúčelně. Když se nad nimi jen trochu zamyslíte, uvědomíte si, že lidstvo postupuje ve výzkumu okolí naší planety velmi zdárně. Případné lety s lidskou posádkou jsou důležité hlavně symbolicky. Připoutají na sebe pozornost, mohou zvýšit ochotu veřejnosti k výdajům na vesmírný výzkum. Hlavní práci však odvádějí automaty.

A teď dokažte, že to nejsou malí zelení mužíčci

Nedávno prolétl kolem Slunce jiný velmi rychlý předmět. Astronomové ho pojmenovali ‘Oumuamua a poslední zprávy o něm jsou poněkud zneklidňující. Prý by mohlo jít o loď mimozemšťanů. Zneklidňující nejsou ani tak ti mimozemšťané, jako spíš pozornost, jakou média věnovala drobné poznámce v článku dvou astrofyziků z Harvardu.

Jmenují se Shmuel Bialy a Abraham Loeb a sepsali celkem standardní práci pro Astrophysical Journal, v níž zvažují, co by mohlo být příčinou mírně anomálního pohybu tajemného tělesa. ‘Oumuamua totiž při svém průletu mírně zrychlil, což by přirozený objekt dělat neměl. Vysvětlením může být třeba výron plynů z jádra komety, vyvolaný blízkostí Slunce, pokud ovšem je ‘Oumuamua kometou. Anebo nějaký fyzikální jev, se kterým jsme se dosud nesetkali. Anebo pilot šlápl na plyn, což je vysvětlení zdaleka nejméně pravděpodobné, ale mediálně určitě nejvděčnější.

Bialy a Loeb nejsou obětí nepochopení novinářů. Nespíš věděli velice dobře, co dělají. Článek v Ars Technica cituje twitterovou poznámku astrofyzičky Katie Mackové: „Musíte rozumět jedné věci. Vědci velmi ochotně publikují šílenou domněnku, jen když existuje nepatrný zlomek šance, že se nepletou.“ Mediální pozornost je žádoucí. Pokud není vysloveně negativní, pak rozhodně prospěje, až se bude příště žádat o grant. Vaše jméno vystoupí z anonymní šedi.

Čekání na ohebný displej končí

Z pozemských záležitostí určitě hodně zaujal nový telefon Samsung. Totiž, nový telefon… On to zatím telefon není, jen ukázka klíčové technologie a příslib brzkého zahájení výroby. Ohebný displej není úplně nová technologie (pokusy se dělaly už před padesáti lety), ale Samsung je první, kdo s tím zkouší prorazit komerčně.

Telefon, který se možná bude jmenovat Galaxy F, prozatím viděli účastníci vývojářské konference v San Francisku, a to za četných světelných efektů, které měly aspoň částečně zakrýt, jak skutečně vypadá. Jisté je, že jde o zařízení rozměrů normálního smartphonu, které lze rozevřít jako knihu, čímž se otevře velký vnitřní displej – telefon se stane tabletem. Materiál je prý velmi odolný, software uzpůsoben.

Jakou šanci má? Připomeňme si jeden starý příběh.

Jak změnit svět

„Dnes představíme tři revoluční produkty,“ říkal Steve Jobs nabité hale