„Banánová Brazílie.“ Prezident Bolsonaro chce synovi k narozeninám nadělit post velvyslance v USA
Brazilský prezident Jair Bolsonaro se rozhodl jmenovat vlastního syna Eduarda velvyslancem ve Spojených státech. V cestě dalšímu rozšíření vlivu jednoho z nových brazilských politických klanů však mohou stát senátoři a možná i Nejvyšší soud.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro trvá na tom, že jmenuje svého syna Eduarda (*1984) velvyslancem ve Spojených státech. Podle vyjádření z konce minulého týdne už čeká pouze na formální schválení z americké strany, v dalších týdnech by pak měli o nominandovi definitivně rozhodnout brazilští senátoři.
„Můj syn Eduardo mluví anglicky, mluví španělsky a procestoval celý svět. Navíc udržuje přátelské vztahy se syny Donalda Trumpa,“ obhajoval prezident kontroverzní krok, který vzbudil vzrušené reakce na brazilské politické i diplomatické scéně.
Dodal, že se synovým jmenováním nejsou spojeny žádné komplikace, neboť údajně splnil všechny zákonné podmínky: „Je to legální? Je. Existují nějaké překážky? Žádné překážky kvůli tomu, že jde o mého syna, neexistují. A jestli je to ve veřejném zájmu? Copak není hlavním úkolem velvyslance udržovat blízké vztahy s hlavou dotyčnému státu? Splňuje to? Splňuje. Je to úplně jednoduché.“
Ideální kandidát
Bolsonarovi nejbližší spojenci se zaklínají tím, že Eduardovo jmenování je výsledkem jeho práce v poslaneckých lavicích a nikterak nesouvisí s rodinnou vazbou na prezidenta nebo snad s tím, že tuto nabídku dostal jen několik dní po svých pětatřicátých narozeninách.
Například ministr zahraničí Ernesto Araújo označil mladšího Bolsonara za „výtečného kandidáta“, jehož Američané přivítají kvůli jeho ideovým postojům, blízkosti k Trumpově rodině a zkušenostem ze života v zahraničí.
„Mám za sebou spoustu práce: předsedám zahraniční komisi ve Sněmovně, žil jsem ve světě a ve Spojených státech jsem při výměnném pobytu opékal hamburgery,“ připomněl novinářům sám Eduardo.
Prezidentovi zastánci také tvrdí, že přidělení velvyslaneckého postu blízkému rodinnému příslušníkovi a navíc aktivnímu politikovi z otcovy Sociálně liberální strany (PSL) není ničím výjimečné, přičemž se odvolávají na případ bývalého levicového poslance Tildena Saldana, jehož v roce 2002 prezident a stranický kolega Lula da Silva pověřil vedením diplomatické mise na Kubě.
Při obhajobě Eduardova jmenování zaznívá i jméno Guilherme Patrioty, který byl bratrem bývalého ministra zahraničí, a přesto (anebo právě proto) ho prezidentka Dilma Rousseffová před čtyřmi lety navrhla na post velvyslance při Organizaci amerických států (OAS).
Problém je, že Patriotu tehdy senátoři jako teprve druhého kandidáta na velvyslance v historii těsnou většinou zamítli. A že jeho jménem seznam politických, natožpak rodinných návrhů na nejvyšší diplomatické posty v podstatě končí. Na klíčové americké ambasádě mimochodem politický nominand nesloužil nikdy.
„Brazilská společnost si vybudovala národní dědictví v podobě profesionálního ministerstva zahraničí a předvídatelné a vyvážené zahraniční politiky,“ upozorňuje odborník na mezinárodní vztahy z federální Univerzity v Brasílii (UnB), António Jorge Ramalho da Rocha. „Současná vláda dává najevo, že jí na tom nezáleží.“
Banánová Brazílie
Kritici včetně některých jinak provládních politiků vyčítají Eduardovi, který je původním povoláním právník a v Kongresu slouží teprve čtyři roky, nezkušenost i příliš nekritické vztahy k Trumpovi. Šokuje ale především
