Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Měl jsi tam chcípnout, slyší stále častěji muž, který přežil Breivikovo vraždění na norském ostrově Utoya

Takto (bez květin) to v hlavní budově na norském ostrově Utoya vypadalo bezprostředně po řádění Anderse Breivika v roce 2011. Takto to tam vypadá i dnes. Foto: autor
Takto (bez květin) to v hlavní budově na norském ostrově Utoya vypadalo bezprostředně po řádění Anderse Breivika v roce 2011. Takto to tam vypadá i dnes. Foto: autor

Reportáž Šádího Shanaáha: Před osmi lety, v pondělí 22. července norský krajně pravicový terorista Anders Breivik zavraždil 77 lidí. Osm jich zahynulo následkem exploze dodávky napěchované výbušinou a zaparkované ve vládní čtvrti hlavního města Osla. Většinu obětí, 69, zavraždil Breivik na ostrově Utoya, kam se po explozi přesunul. Byli to převážně adolescenti a děti. Ostrov jsem před měsícem navštívil spolu s akademiky z celého světa zabývajícími se terorismem a extremismem, kteří se do Norska sjeli na konferenci. Byl to emocionálně nesmírně silný zážitek. Zde jsou střípky z oné návštěvy.

Ostrov Utoya je od Osla vzdálen asi padesát minut autem. Na konci 19. století jej od norského krále koupil bohatý podnikatel jako svůj odpočinkový rezort. Během nacistické okupace se na ostrově konaly tábory a akce pro nacisty. Po válce ho do soukromého vlastnictví získala mládežnická organizace spojená s norskou sociální demokracií, aby se na něm symbolicky mohli scházet lidé s levicovou orientací, vyznávající nenásilí, solidaritu a rovnost.

Na ostrov, ležící ve studených sladkých vodách velkého jezera, jsme se dostali stejným malým bílým trajektem jako před osmy lety Breivik. Ten byl tehdy převlečený za policistu a vymámil si na kapitánovi převoz na ostrov pod záminkou, že ho policejní oddělení poslalo chránit mládežnický letní tábor na Utoye po bombovém útoku v Oslu. Lidé na ostrově už o události věděli. Rodiče mnoha dětí z tábora ve vládní čtvrti pracovali.

Poté co se Breivik dostal na ostrov, požádal táborovou vedoucí, aby se všichni shromáždili. V tašce si nesl pušku a tříštivé náboje. Zbraně si jel rok předtím pořídit do Prahy, kde ale neuspěl. Když táborová vedoucí a muž, který měl na starost táborovou bezpečnost, pojali podezření, Breivik vytáhl zbraň, zastřelil je a poté rozpoutal masakr. Po dobu sedmdesáti minut nerušeně „lovil“ a dobíjel přes tři stovky účastníků tábora.

To všechno znovu probíráme při přednáškách a prohlídkách, které pro nás Norové připravili. Od vyšetřovatelů případu se ale třeba dozvídáme i to, že si Breivik vydělal několik set tisíc eur prodejem falešných diplomů prestižních univerzit na internetu. Z těchto peněz pak financoval svůj plán. Původně zamýšlel tři bombové útoky, včetně útoku na královský palác, ovšem za nepřítomnosti královské rodiny (jelikož byl monarchista). Střelecký útok pak plánoval buď na sjezdu sociálních demokratů, nebo na kongresu investigativních novinářů. Nakonec zvládl

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Reportáž

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější