Deník N

TEDx vrací návštěvníky k pradávnému táborovému ohni, kde se vyprávějí příběhy

TEDxPrague, devět hodin příběhů. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
TEDxPrague, devět hodin příběhů. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Podtitul letošní konference TEDxPrague zněl: Kotrmelce. Dá se pod tím představit ledacos. Některé kotrmelce děláme pro radost, jiné, abychom se zachránili. Kotrmelce děláme sami a dělá je také celá planeta a civilizace. Kotrmelce musíme zvládnout, protože bez nich to už nikdy nepůjde.

Bývalá basketbalistka Jana Veselá se shýbá k zemi a odkládá zlatou medaili z mistrovství Evropy. Přidává k ní diamantový prsten, který dostala jako všechny členky týmu Seattle Storm, jenž roku 2010 vyhrál WNBA, nejlepší profesionální ligu světa v jejím sportu. „Už to nepotřebuju,“ říká. V sále pražského Fóra Karlín, kde ji poslouchá jedenáct set lidí, je slyšet jen slaboučký šum vzduchotechniky.

„Nikdy jsem nebyla hlavní hvězda. Hrála jsem pro tým, a tak mě to bavilo.“ Její příběh je jednoduchý. Přesně ten, který tušíme za většinou vrcholových sportovců: kariéra plná slávy a euforie, která jednoho dne skončí. Možnosti, které se před vámi v tu chvíli otevřou, jsou na první pohled velké. Máte slavné jméno, peníze, spoustu známých. Jenže to jméno je slavné jen v omezeném okruhu a ještě ne na moc dlouho. Peněz není zas tolik. A známí se vytratí ještě dřív než peníze. Co potom?

„Já teď dělám ve firmě, která se zabývá celostním výživovým poradenstvím,“ říká Veselá a publikum chápavě přikyvuje. Všechno je zas v pořádku. Po osobní krizi se z úspěšné sportovkyně stala úspěšná podnikatelka, to dává smysl. Jakpak se její startup asi jmenuje, kolik milionů do něj investoři vložili?

„Jsem tam na recepci,“ pokračuje Jana Veselá klidně. „Posílám balíčky zákazníkům, zvedám telefon, uklízím, umývám nádobí, občas něco uvařím. A moc mě to baví. Protože mě to naplňuje, dává mi to smysl, jsem tam sama sebou.“

Říká ty nejkonvenčnější fráze a v jednom místě si musí pomoci papírkem s poznámkami. Sklidí za to potlesk. Protože ten příběh konvenční není. A publikum je dost chytré na to, aby bleskurychle pochopilo, že se jich týká, že všichni v loterii života nevyhrají všechno.

Na letošním TEDxPrague je k slyšení příběh transženy, velmi věcný komentář k partnerským trojúhelníkům, vyprávění dvou kluků, kteří pózovali v různých nevlídných částech světa nazí, aby vydělali na další kus cesty stopem. Nic z toho není tabu. Pro mladé městské lidi, úspěšné, zcestovalé a otevřené novým myšlenkám, není koneckonců tabu skoro nic.

Kromě neúspěchu. O tom se nemluví, kolem toho se chodí po špičkách. Abychom se třeba nenakazili. Totéž platí ještě o nemoci a smrti, i ty spadají koneckonců do kategorie „neúspěch“. Proto mělo vystoupení Jany Veselé takovou odezvu. Řekla, co se neříká.

A tak to funguje. Když se na TEDx začnete po všech těch letech zlobit, že je příliš vypočitatelný a konvenční, něčím vás zas přimrazí a jede se dál.

Myšlenky, jež jsou uznány za vhodné k šíření

S označením „kultovní“ se často zachází lehkovážně. Říká se tak kdekteré knize, filmu či události. TEDx ovšem kultovní je, a díky tomu pořád existuje, zatímco jiné konference přicházejí a odcházejí. Nemá dodavatele služby a zákazníky, má prostě příznivce. Jedni pracují jako dobrovolníci, druzí platí nemalé vstupné, ale všichni se cítí být na jedné lodi. Přinejmenším v den konání. Na TEDx se nechodí, k TEDx se patří. Komunita ho dělá pro sebe.

Dokud byl TED jen jeden, četl se jako Technology, Entertainment, Design. To je však dávno. Dnes se TED pořádá několikrát do roka na různých místech planety – ten hlavní od roku 2014 vždy ve Vancouveru v Kanadě – a vedle toho existuje obrovské množství nezávislých, lokálně organizovaných konferencí TEDx, jež jsou licencovány pořadatelem hlavních TEDů. Jen letos jich proběhlo a proběhne na světě 3500, z toho skoro dvacet v ČR.

Podtitul všeho, co nese značku TED, zní Myšlenky hodné šíření. K tomu patří několik pravidel: nezisková akce, názorová neutralita, žádná komerční, náboženská či politická agenda.

Což samozřejmě není tak docela pravda. TED uznává jako myšlenky hodné šíření hlavně ty, které vyjadřují snahu změnit svět: odstranit bídu, zlepšit vztahy mezi lidmi, chránit životní prostředí. Mirek Dušín by byl vítán, konzervativci spíš ne. Hodnoty TEDu jsou velmi podobné hodnotám Silicon Valley – technooptimismus, víra v pokrok, ve vzdělání, v západní civilizaci –, jen k nim přibyl sociální rozměr. A finanční úspěch se glorifikuje decentněji, protože na TED a TEDx nechodí jen mladí neklidní startupisté.

Jak udělat perfektní přednášku na TEDx… a jak ještě lepší

Takové vymezení sice umožňuje dost široký výběr témat a řečníků, nevyhnutelně však vede k tomu, že se některé motivy opakují rok co rok. Pokud nepatříte k hardcore fandům, začne vás to časem nudit.

Anebo se přistihnete, že si už na první přednášce – tu měla televizní kuchařka Kamila Rundusová – odškrtáváte ingredience standardního TED talku.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější