Deník N

Viníkem současné krize je Zeman. Jenže ani zdaleka není sám

Tak co s tou ústavou, pane předsedo Ústavního soudu? Foto: ČTK
Tak co s tou ústavou, pane předsedo Ústavního soudu? Foto: ČTK

Komentář Jiřího Pehe: Političtí analytici i ústavní experti většinově označují za hlavního viníka současné politické krize prezidenta Miloše Zemana. Jenže je to ještě o něco složitější.

Tak si to shrňme: Zeman nejprve odmítl demisi ministra kultury Antonína Staňka a následně oddaloval jeho odvolání poté, co návrh na ministrovo odvolání oficiálně podal premiér Andrej Babiš. A krize může pokračovat i po odvolání Staňka, protože Zeman má výhrady proti jeho nástupci, místopředsedovi sociální demokracie Michalu Šmardovi.

Ke krizi ovšem významně přispívá i Babiš, který jako jediný může podat kompetenční žalobu, ale odmítá tak učinit, protože prý nechce vyvolat konflikt se Zemanem. Má k tomu „dobré“ důvody nejen proto, že bez Zemana by nyní nebyl podruhé premiérem (a i potřetí, pokud tato jeho vláda padne). Ale i proto, že prezident, který má podle ústavy monarchickou pravomoc zastavit trestní stíhání anebo udělit milost, je poslední instancí, která může za určitých okolností uchránit Babiše od případného trestu v kauze Čapí hnízdo.

Svůj díl viny nese i sociální demokracie, která se nechala zatáhnout Babišem a Zemanem do jednání o odvolání Staňka a jmenování Šmardy, ačkoliv od okamžiku, kdy premiér prezidenta na její žádost oficiálně požádal o odvolání Staňka a jmenování Šmardy, by měla být z ústavního hlediska celá záležitost striktně mezi prezidentem a premiérem. Ústava přitom nepočítá s tím, že by měl premiér o svém návrhu s prezidentem „jednat“, a už vůbec ne s tím, že by se nějakých „jednání“ o tom, co je podle ústavy prezidentovou povinností, měli účastnit představitelé koaliční strany.

Dalším viníkem je podle některých komentátorů

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

V tomto okamžiku nejčtenější