Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Je papež neomarxista a heretik?

Církev by měla být tím, čím ji chce mít papež František: „polní nemocnicí“. Foto: ČTK/AP
Církev by měla být tím, čím ji chce mít papež František: „polní nemocnicí“. Foto: ČTK/AP

Analýza Mariána Sekeráka: Záhy poté, co se v březnu 2013 argentinský kardinál Bergoglio stal hlavou katolické církve, si svými slovy, činy i gesty proti sobě popudil část katolíků. Do řad jeho kritiků se postavili puristé hájící církevní doktríny, liturgičtí tradicionalisté, někteří radikálnější pro-life aktivisté, ale také političtí neokonzervativci. Otevřeně na něj začali v médiích útočit dokonce i vysocí církevní hodnostáři.

Výčet případů, kdy na současnou – i v nekatolických kruzích poněkud populární – hlavu církve útočili její oponenti, by vydal snad už na knihu. Omezme se proto jenom na ty nejkřiklavější.

V září 2016 vyzvala čtveřice kardinálů (od té doby již dva signatáři zemřeli) papeže k tomu, aby objasnil některé aspekty své nauky vyjádřené v jednom ze svých tehdy čerstvých věroučných, i když nikoli striktně závazných, dokumentů. Jednalo se o apoštolskou exhortaci s latinským názvem Amoris laetitia. V dopisu kardinálů, tzv. dubiích, šlo o téma posvátnosti manželství a zejména o rozdávání Eucharistie, tedy Svátosti oltářní, pro rozvedené a znovu sezdané věřící.

Rok poté několik desítek katolických akademiků z celého světa, včetně pár českých, publikovalo nezvyklý otevřený dopis adresovaný přímo Františkovi. Jednalo se o tzv. synovské napomenutí. Ani těmto signatářům se nezamlouvaly některé aspekty papežovy věrouky a vyjádřili obavu, že se může v jeho případě jednat až o kacířství.

Mezitím, prakticky už od konce pontifikátu jeho předchůdce Benedikta XVI., doposud žijícího – ne tak zcela v ústraní – za vatikánskými zdmi, se objevovaly další a další sexuální skandály kleriků po celém světě. Proud odhalení stále neslábne. Jednou z největších „ulovených ryb“ se stal dnes již bývalý vlivný americký kardinál Theodor Edgar McCarrick, jenž se pod tíhou důkazů úplně vzdal nejprve kardinálského titulu, aby jej pak posléze papež zbavil „klerického stavu“ úplně.

V souvislosti s tímto případem se do médií v roce 2018 dostal otevřený dopis italského arcibiskupa Carla Maria Vigana, bývalého apoštolského nuncia (tedy velvyslance) Svatého stolce v USA. V něm Františka obvinil, že o případu McCarrick věděl už dávno, ale dlouho nekonal. Navíc jej podle arcibiskupa měl za blízkého poradce.

Dopis ignoroval fakt, že veškerých poct a závratné církevní kariéry se dotyčnému dostalo především díky přízni dnes již svatého Jana Pavla II. (kanonizoval ho právě František). Ten byl znám velkorysostí ke svým „věrným“ a jmenováním loajálních, spíše konzervativních biskupů do diecézí po celém světě. A také svojí politikou „hlavně o ničem nahlas nemluvit“ a řešit problémy na „interním fóru“, zejména pokud se jednalo o sexuální zločiny kleriků.

Arcibiskup Viganò nyní přebývá na neznámém místě a čas od času na sebe upozorní svým dalším otevřeným dopisem, jejž pak sdílejí jemu nakloněná konzervativní média, zejména ta americká a italská.

S Benediktem XVI. v zádech

Situaci Františkovi neulehčuje ani jeho předchůdce na římském biskupském stolci. Benedikt XVI. slíbil svému nástupci

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější