Na dálku zachraňuje lidské životy. Příběh pražského malíře, zoufalé matky a šicího stroje
„Nemá vyvinutou polovinu srdce,“ napsala mi mladá ukrajinská maminka Oxana K., která tento týden v Kyjevě porodila těžce postiženého chlapce. Chce mu dát šanci. Ta šance ale stojí a bude stát hromadu peněz. Ukrajinské zdravotnictví na takové případy není zařízeno, je sužováno zničující korupcí, nedokončenou reformou, válkou s Ruskem i emigrací těch nejlepších sester a lékařů, mimo jiné do ČR. „Pro mne je důležité, že se dítě narodilo,“ prohlašuje ukrajinský psycholog a Pražan Rostislav Prokopjuk, který tenhle lidský život zachránil díky jednomu zvláštnímu obrazu.
„Dobrý den. Já jsem Rostislav Prokopjuk. Víte, potřeboval bych poslat tady tu věc, jsou to léky pro jednu paní. Na Ukrajinu. Ona bude rodit a… no, je to dlouhý příběh. Ne, není to příbuzná. Ani známá. Prostě paní…“
Řidič autobusu na pražské Florenci se díval na pana Prokopjuka nejdříve trochu naštvaně. Posléze zaraženě, pak překvapeně a nakonec se neznatelně usmál: „Tak já to předám,“ zabručel. Vzal balíček a odmítl peníze nabízené za službu.
Léky do Ternopolu, západoukrajinského města tvořícího křižovatku všemožných cest, skutečně za čtyřiadvacet hodin dorazily. Byl to první krok k záchraně děcka, které se ještě nenarodilo a byla velká pravděpodobnost, že se tak ani nestane. Že jeho život skončí dřív, než – ve světle světa – začal.
Byla to dílem náhoda a dílem výsledek na první pohled poněkud nepochopitelného úsilí několika lidí, Čechů i Ukrajinců, že se toto pondělí v Kyjevě podařilo s pomocí císařského řezu dostat novorozeně úspěšně na svět. Je to kluk. Teď ho čeká ta obtížnější část boje o existenci. Operace, která probíhá v době, kdy vznikají tyto řádky.
Sanitka jen pro bohaté
„Jmenuje se Oxana. Nikdy jsme se osobně nepotkali. Prostě mi jednou napsala. Poradili jí to v Hlavní vojenské klinické nemocnici, se kterou už nějakou dobu spolupracuji. Asi jí řekli, že ty léky pro ni dokážu sehnat. Ne, na Ukrajině není nic zadarmo. Když nemáte peníze, nikdo vám nedá ani pilulku, ani najíst, ani infuzi ani vás nebude operovat. Do ukrajinské nemocnice si musíte donést úplně všechno, třeba i prostěradlo,“ vysvětluje Prokopjuk, proč ho prosba Oxany K. vyprovokovala k tomu, aby se pokusil sehnat lék, který měl zachránit její dítě.
Oxana je zdravotní sestra. Když začala válka na ukrajinském Donbase, nabídla své služby armádě i dobrovolníkům. Trochu filmově kýčovitý příběh pokračoval frontovou láskou – armádní dobrovolník a sestřička.
Oxana otěhotněla a radovala se. Oba opustili zákopy, unaveni válkou se těšili na poklidný rodinný život. Při jedné z lékařských kontrol lékaři zjistili, že něco není v pořádku. V ukrajinských podmínkách pro nemajetnou matku neřešitelný problém. Fatální problém. Vyšetření plodu poměrně záhy ukázalo, že
