Superliga velkoklubů se zatím neblíží, v Řecku je fotbal národní posedlostí, říká vyslanec FIFA a UEFA Fousek
Málokterý Čech má v zákulisí špičkového evropského i světového fotbalu takové jméno jako Petr Fousek. V poslední době pomáhá postavit na nohy řecký svaz. „V Řecku je fotbal mnohem větším náboženstvím a národní posedlostí než v Česku,“ říká v rozhovoru pro Deník N.
Už druhým rokem působíte ve službách Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) a světové Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) v takzvané nucené správě u řeckého fotbalového svazu. Co je náplní vaší práce, jak se daří a jak dlouho byste měl v Řecku ještě působit?
Řecký fotbalový svaz už období normalizační komise FIFA a UEFA překonal. Od roku 2017 tam působí pouze monitorovací komise, což je měkčí varianta, která na rozdíl od normalizace umožňuje mít fungující orgány svazu.
Řecký svaz tedy má druhým rokem svého předsedu a výkonný výbor zvolený valnou hromadou, generálního sekretáře, odborné komise a všechny další atributy. Mojí úlohou je především jim pomoci postupně eliminovat některé nefunkčnosti. Progres je patrný a směřuje k tomu, aby tamní svaz nepotřeboval nejen monitoring, ale ani poradenství FIFA a UEFA.
Jaký zvuk má český fotbal v Řecku? Pamatují se tam ještě na semifinále ME 2004 v Portugalsku, které vyhráli takzvaným stříbrným gólem a pak se po finálovém vítězství nad domácím týmem stali senzačně mistry Evropy?
Náš fotbal má v Řecku dlouhodobě uznání, navíc Řekové mají obecně o fotbale značný přehled. Od památného ME 2004 letos uplynulo patnáct let, v Řecku proběhla řada oslav a připomínkových akcí i setkání legend, je to jejich největší fotbalový úspěch. Mnoho hráčů zlaté reprezentace působí na svazu nebo v klubech jako trenéři či manažeři.
Mně osobně portugalské EURO 2004 přispělo k respektu při příchodu do Řecka, přestože jsem tam předtím byl s fotbalem na zápasech reprezentace i klubů mnohokrát. Všichni vědí, že jsem při ME v Portugalsku byl generálním sekretářem českého svazu, a občas v diskusích na ten šampionát vzpomínáme.
Ať jste na hřišti, na lavičce, na tribuně, nebo v zákulisí, v semifinále nebo finále ME nejste každý rok. A i Řekové říkají, že hlavní favorit na zlato tehdy byli Češi.
Vzpomenou si ještě Řekové i na úspěšné české trenéry, kteří v této zemi působili – na Petra Packerta, Vladimíra Táborského či Zdeňka Ščasného?
Jednoznačně. Nejen na trenéry, ale i na české hráče, kteří působili v řeckém fotbale – Necid, Petr Vlček, brankáři Drobný a Vaniak, Pekhart, Svěrkoš. Nechci na nikoho zapomenout. Řecko je země ve fotbale mnohem více otevřená cizincům než Česko, a to jak hráčům, tak trenérům.
Jaká je nyní situace ve slavném klubu Panathinaikos Atény, který se dostal do velkých sportovních i ekonomických potíží poté, co v něm neúspěšně působil bývalý trenér Sparty Andrea Stramaccioni?
Obtíže Panathinaikosu nelze takto zjednodušit, ale