Deník N

Notes: Hamáček má volnou ruku. Proč se vyplatí mít dobrého chemikáře. I kopce můžou člověka na kole bavit

Koláž vydání Enka. Ilustrační foto: Deník N
Koláž vydání Enka. Ilustrační foto: Deník N

Krize ve vládě dohnala premiéra Andreje Babiše, aby usedl pod sociálnědemokratickou růži a své koaliční partnery v Lidovém domě zkusil přesvědčit, ať zůstanou v jeho kabinetu. Deník N se ale na začátku týdne rozhodně nevěnoval jen politice. To nejzajímavější z aktuální produkce pro vás vybral Jan Pavec.

Samozřejmě sledujeme dění kolem politické krize a jednání ČSSD. Reportéři Hana Mazancová a Lukáš Prchal jako první získali návrh usnesení, které podpořilo předsednictvo strany. Předseda strany Jan Hamáček v něm dostal hodně silný mandát. Sociálnědemokratičtí ministři podle textu mají podat demisi „ve chvíli, kdy je o to předseda ČSSD požádá“.

Hana Mazancová také přinesla hlas z tábora těch sociálních demokratů, kteří ve vládě chtějí zůstat. „Musíme si říct, jestli je pro tuto zemi zásadnější spor o jednoho ministra, nebo jestli je zásadnější to, aby se k moci dostal naprosto nevyzpytatelný Tomio Okamura, který politiku bere spíš jako obchod než službu,“ říká šéf středočeské ČSSD Robin Povšík.

Nad názorovou polarizací pláče kdekdo, někdo chce silné Česko, mluví v zásadě v plurálu a není úplně jasné, kde to „my“ začíná a končí. Jenomže myšlenka jednotné společnosti zavání fašismem, argumentuje ve svém komentáři politolog Jiří Pehe. Moderní společnost je přitom mnohem rozvrstvenější než v minulosti. „Politický fašismus chtěl tuto bájnou jednotu uskutečnit s pomocí korporativismu. Zatímco liberální demokracie je založena na uznání faktu, že společnost je vnitřně konfliktní, pestrá a existují v ní různé zájmy,“ vysvětluje Pehe. Varuje před spasiteli, kteří vidí politiku jako věc minulosti. Pokusy společnost sjednotit silou totiž „zatím vždy sklouzly do podoby nějaké obludné totality“.

Vyplatí se mít dobrého chemikáře. Ten z plzeňského Masarykova gymnázia totiž pomohl Evě Bednářové v její cestě k vědecké dráze. A možná nejen jí. Mladá česká vědkyně teď totiž dostala grant, díky němuž bude moci na prestižní americké Columbia University pracovat na svém nápadu, který by mohl přispět k boji s rakovinou – chce z jednoho velice slibného, ale pro zdravou tkáň jedovatého léku na rakovinu udělat neškodnou látku, jejíž účinek by se spustil až v místě rakovinného bujení. Pomoci má světlo. Evu Bednářovou zpovídala Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

Kopce jsou pro autora dnešního Notesu jedním z hlavních negativ cyklistiky. Účastníka extrémních závodů Daniela Polmana naopak baví. A myslí si, že projet křížem krážem Spojené státy, jako se to v extrémním závodě podařilo jemu, by dokázal se svými fyzickými schopnostmi každý druhý. „Akorát se musí dostat k tomu, že ho to začne bavit, bude se tomu věnovat a bude mít silnou hlavu. Ta cesta je dlouhá, ale jde to,“ vysvětluje v rozhovoru s Eliškou Hradilkovou Bártovou.

Vybírání mýta na českých dálnicích bylo vždy předmětem kontroverzí a zřejmě jím i zůstane. Oba zájemci totiž hrozí českému státu arbitrážemi. Úplně v tom nepomáhá, když antimonopolní úřad nerespektuje rozhodnutí krajského soudu. Podrobnosti dalšího vývoje v kauze přináší autor tohoto Notesu.

Kdo nikdy neměl sen stát se astronautem. Tahle možnost se teď otevírá i Češkám a Čechům (a Moravankám a Moravanům a Slezankám a Slezanům) díky Evropské vesmírné agentuře. Další výběr bude už příští rok. Jen ta konkurence je docela velká. Naposledy se přihlásilo deset tisíc lidí a výběrem jich prošlo jen šest. A taky kromě perfektní angličtiny vypilujte i ruštinu. A radši začněte i s čínštinou. O specifikách výcviku mluvilaprvním velitelem Mezinárodní vesmírné stanice z EU Frankem de Winnem naše bruselská zpravodajka Markéta Boubínová.

Pokračujeme v kauze Věry Sosnarové. Jana Ustohalová ji v rozhovoru konfrontovala se zjištěními, podle kterých nebyla vězenkyní v sovětském gulagu. Sosnarová uvedla, že dokumenty, jež v ruských archivech našel historik Adam Hradilek a podle nichž pracovala jako civilní zaměstnankyně, jsou zfalšované.

Dále sledujeme i vývoj kolem projednávání zvýšeného rodičovského příspěvku. Tereza Mynářová už dříve přinesla rozhovor se zakladatelem iniciativy, která dosáhla rozšíření okruhu lidí, jenž na vyšší obnos dosáhne. Část rodičů ale zůstala nespokojená, protože už na více peněz nebudou mít nárok. Zvažují ústavní stížnost.

V zítřejším vydání Deníku N najdete:

Titulní strana tištěného Deníku N v úterý 16. července 2019.
  • Nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová rozjela velkou diplomatickou jízdu střední Evropou. A nerozpakuje se kritizovat, co vidí
  • Michal Horáček v rozhovoru připustil, že by mohl kandidovat do Senátu
  • Kokosy na ledu. Mluvili jsme s Čechem, který už tři roky vede filipínskou hokejovou reprezentaci

Píší jinde

Manažerům skupiny Agrofert přibývá další bolehlav. Po oznámení o horších finančních výsledcích se jim rýsuje další významný zásek do tržeb jejich firem. Státní ropná společnost Čepro totiž chce na základě informací z auditů Evropské komise prošetřit, jestli nedochází k porušování zákona o střetu zájmů. V bruselských dokumentech je premiér Andrej Babiš označený za koncového majitele Agrofertu, který má zájem na jeho ekonomickém úspěchu. Podle českého zákona by na základě této informace neměl dostávat veřejné zakázky, jen dceřiná společnost Preol jich od roku 2017 od Čepra dostala za pět miliard. Problém by se mohl týkat i dalších státních firem, ty ale zatím věc neřeší. Informaci přinesl server iRozhlas.

Pasažérům jedoucím vlakem z hlavního města směrem na Plzeň se blýská na to, že smutný pohled na zdevastované nádraží Praha-Vyšehrad se může za pár let vylepšit. Podle serveru E15 ho totiž současný majitel nabízí na prodej. Jedním ze zájemců je i hlavní město. Web uvádí, že v Praze chátrá celkem 69 památkově chráněných nemovitostí.

A u otázek pražské architektury ještě zůstaneme. Nedávno představený návrh skoro stometrových věží na Žižkově totiž může ohrožovat postavení Prahy na seznamu světového dědictví UNESCO. Upozornil na to server Lidovky.

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější