Deník N

Přišel čas oprašovat komiksy našeho mládí

Kresba Miloše Nováka ze seriálu Přízrak chce tmu.
Kresba Miloše Nováka ze seriálu Přízrak chce tmu.

Odstup od éry komunistického režimu vede k tomu, že můžeme bez zbytečných nánosů ideologických pochybností nově hodnotit a zpřístupňovat díla tehdejší popkultury. A objevovat zapomenuté tvůrce, kteří se nikdy netlačili do předních řad. Patří k nim Miloslav Havlíček a Miloš Novák.

Na výtvarné estetice Miloslava Havlíčka vyrůstaly generace mladých i starších čtenářů, aniž jeho jméno znali. Byl kmenovým grafikem časopisů vydavatelství Naše vojsko, kam nastoupil v roce 1952 a vydržel zde až do odchodu do důchodu v roce 1993. Vytvářel grafiku armádního čtrnáctideníku Zápisník, který usiloval o to, aby čtenáři překonali přirozený odpor k armádě a aby se stal široce čteným periodikem, což se mu do značné míry dařilo.

Havlíček, absolvent uměleckoprůmyslové školy, byl zručným kreslířem, později si osvojil a dá se říci, že v Československu zpopularizoval techniku xerografií, kdy je fotografie rozdělena na kontrastní černé a bílé plochy, čímž získá podobu kresby. Takové ilustrace, jichž výtvarník vytvořil za svůj život tisíce, se dobře hodily zejména pro detektivní a špionážní žánr.

Z Freundschaftu do Ogoňoku

Havlíček je ale také dobře utajeným tvůrcem kreslených seriálů – a těm je věnován titul Miloslav Havlíček – Kniha komiksů (vydal Josef Vybíral, 2018). Proč utajeným? Havlíčkovy komiksy většinou nevycházely v žádném z komiksově proslulých periodik, jako byl časopis ABC či Sedmička pionýrů. Jednou z jeho platforem se stal časopis Freundschaft, který odebíraly školy na podporu výuky německého jazyka. Tam publikoval v letech 1967–1968 svůj první komiks Velký zážitek malého Jima, svižné kriminální drama, které by se, mít lepší scénář, dobře vyjímalo i v západním komiksovém časopisu.

Obálka knihy.

Do známějších časopisů pronikl jen výjimečně. Když například Pionýrská stezka předčasně ukončila komiks o majoru Zemanovi kreslený s až příliš velkým gustem Kájou Saudkem, byl tu pohotový Havlíček se seriálem Saturn – Neviditelná válka popisujícím misi sovětských špionů v německých tajných službách za druhé světové války. Spíše než příběh dnes zaujme poměrně náročná akrylová technika malby.

Jako výtvarník byl velmi oblíbený – málokdo uměl nakreslit tak krásné ženy a ostře řezané chlapy jako on. Pro dětské časopisy

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Komiks

V tomto okamžiku nejčtenější