Deník N

Zachránit planetu před kolapsem můžeme každý. Mám snadný návod, začněte třeba za domem, radí biolog

Britský biolog Dave Goulson při svém vystoupení na bratislavském TEDx. Foto: TEDxBratislava
Britský biolog Dave Goulson při svém vystoupení na bratislavském TEDx. Foto: TEDxBratislava
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

„Pro děti, které se teď narodily, bude život v budoucnosti mnohem těžší. Očekávám, že za 40 nebo 50 let budou mít lidé mnohem nižší životní úroveň, než máme dnes,“ varuje v rozhovoru britský biolog Dave Goulson. Nabízí zároveň velmi jednoduché rady, jak můžeme k záchraně planety přispět každý za svým domem.

Svoji přednášku na TEDx v Bratislavě jste uvedl slovy „miluji hmyz“. Co se vám na něm tak líbí?

Někteří lidé se narodí s tím, že se stanou kněžími nebo farmáři, já jsem byl blázen do hmyzu. Nevím, čím mi v mých pěti letech tak učaroval; podle mě je jednoduše úžasný. Je ho tak moc druhů a je tolik věcí, které o něm nevíme. Pojmenovali jsme asi milion druhů hmyzu, ale odhaduje se, že existují další čtyři miliony. Z toho milionu je hodně takových, že jsme jim jen dali jméno a jako vzorek jsou připíchlé někde v muzeu. Hmyz má zvláštní život a některé druhy jsou vskutku bizarní.

Který hmyz je bizarní?

Kde začít? (smích) Samička jednoho parazita nemá křídla ani končetiny a její genitálie vyčnívají ze zadku včely. Sameček parazita dokáže létat a jeho cílem je najít samičku. Když se rozmnožují, samička je v těle včely. O podobných případech bych mohl mluvit hodiny. Mnohé druhy připomínají mimozemšťany – žijí i vypadají úplně jinak. Včely, mravenci nebo vosy patří k nejpočetnějším organismům na světě. V mraveništi jsou i čtyři miliony mravenců a fungují jako jeden organismus, superorganismus.

Zkoumáte včely a čmeláky. Čím vás zaujali?

Jsou velmi moudří. Kolega Lars Chittka naučil včely „hrát fotbal“ – v podstatě kutálely kuličku do díry, aby dostaly odměnu. Dobře se pohybují prostředím, pamatují si polohu stromů a vysokých objektů a vědí, které květy se vyplatí opylit. Včely se rychle naučí, které druhy květů poskytují největší odměnu. Ty, které nemají pyl nebo nektar, ignorují.

Takové květy rozlišují podle barvy?

Včely mají vrozenou schopnost upřednostnit fialovou, žlutou a také ultrafialovou. Pokud včela přiletí k takovému květu a zjistí, že v něm není odměna – pyl, nektar nebo oboje –, příště k němu už nepoletí a vybere si jiný, klidně i s jinou barvou. Když včela přiletí ke květu, smyslovým orgánem na tykadlech ho očichá. Pokud zjistí, že na květu byla jiná včela, odletí pryč, protože ví, že ta ho už vyjedla.

Je pravdou, že včely dokážou detekovat elektrický náboj květů?

Ano. Květy mají negativní náboj a včely získávají během letu kladný. Když rostlina nemá negativní elektrický náboj, pro včelu jde o signál, že na něm už byla jiná včela, která jej „vybila“.

Dochází ve světě k poklesu počtu hmyzu?

O většině hmyzu ve většině zemí nemáme údaje. Data o hmyzu, který je zmapovaný, ukazují, že jeho počet klesá, s výjimkou několika případů. Počty motýlů klesají v Evropě a Severní Americe přinejmenším od 70. let minulého století. Od roku 1976 poklesl ve Spojeném království počet běžných motýlů o 44 procent a těch vzácných asi o 77 procent. Počty baboček, které žijí v Kalifornii, klesly v posledních letech o nějakých 80 procent. K poklesu rozhodně dochází, a jestliže to bude takto pokračovat, následky budou zlé.

Co nám hrozí?

Ten nejvíce patrný následek, který nás ovlivní okamžitě, se týká opylování. Tři čtvrtiny plodin, které pěstujeme, je potřeba opylovat. Zbylou čtvrtinu ne, protože žito, pšenice nebo ječmen se opylují větrem. Z nich pochází většina našich kalorií, ale ovoce a zelenina, které potřebujeme, abychom byli zdraví, vyžadují opylovače.

Takže bez nich by byly obchody prázdné.

Ano, jedli bychom chleba, rýži a ovesnou kaši. Pokud bychom neměli žádné opylovače, miliony lidí by zemřely hladem, možná

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Změna klimatu

V tomto okamžiku nejčtenější