Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Kdo byl proti nominaci Lenky Bradáčové na post nejvyšší státní zástupkyně a co se dělo v zákulisí?
- Jak podle ministra spravedlnosti doléhají brněnské kauzy a problémy primátorky Markéty Vaňkové na ODS?
- Co s těmito problémy jako regionální stranický šéf dělá?
- Bude Blažek znovu kandidovat do Sněmovny?
- Je podle ministra spravedlnosti po volbách ve hře koalice jeho občanských demokratů s ANO?
- Jak se podle Blažka proměňuje Západ?
Už v roce 2012 jste jmenoval Lenku Bradáčovou do funkce pražské vrchní žalobkyně, nyní jste ji prosadil na post nejvyšší žalobkyně. Jak dlouho jste s ní tento její kariérní postup řešil?
V zásadě bych řekl, že se to řešilo poslední dva roky. Řešila se tehdy hypotetická situace, že kdyby to místo bylo volné, zda by ho obsadila Lenka Bradáčová.
Neřešilo se to každý den, ale když jsme se potkali, tak jsme o tom namátkově mluvili.
Ona vám už před dvěma lety sdělila, že by o místo měla zájem?
Spíš bych řekl, že před dvěma lety byl její zájem menší než můj.
Důvod byl jednoduchý. Na Vrchním státním zastupitelství v Praze děláte živé případy a opravdovou práci státního zástupce. Toho se nechtěla vzdát. Nejvyšší žalobce má už úplně jinou roli, jiné úkoly a postavení, o tu svou dosavadní práci by fakticky přišla.
Ještě než vláda odsouhlasila jmenování Lenky Bradáčové, tlačili vaši koaliční partneři na odvolání Igora Stříže z postu nejvyššího žalobce. Jak jste to vnímal?
Neoznačil bych to za tlak. Byly to normální rozhovory zejména s Markétou Adamovou Pekarovou a Zbyňkem Stanjurou.
Oba měli při jmenování Igora Stříže poměrně jasné výroky, že ho Fialova vláda odvolá, a já jsem jim trpělivě vysvětloval, proč to v jistém čase není možné.
Nebylo to možné z mnoha důvodů. Jeden z nich byl, že
Kateřina Frouzová
Zdislava Pokorná




























