Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Češka roky líčí hrůzy, které prožila jako oběť gulagu. Nikdy v něm nebyla, odhalil historik

Věra Sosnarová na snímku z roku 2005. Foto: Drahoslav Ramík, ČTK
Věra Sosnarová na snímku z roku 2005. Foto: Drahoslav Ramík, ČTK

Věra Sosnarová je v Česku známá jako jedna z posledních žijících pamětnic gulagu. Podle historika Adama Hradilka z Ústavu pro studium totalitních režimů však nikdy v pracovních táborech nebyla a její příběh je smyšlený. Seniorka to popírá.

V sovětských lágrech měla nyní 88letá důchodkyně pracovat téměř dvacet let. O svých krutých vzpomínkách dodnes emotivně vypráví na besedách či na školních přednáškách.

Podle Hradilkova zjištění však její příběh není pravdivý. Podle dostupných dokumentů nebyla v komunistických lágrech, ale působila jako civilní zaměstnankyně na Urale. Hrůzy, které Sosnarová opakovaně popisuje, jsou podle něj navíc v rozporu s výpověďmi dalších pamětníků.

„Desítky rozhovorů, které poskytla médiím, i besedy s ní pořádané jsou protkány výroky, jež odporují historickému poznání represí v Sovětském svazu i skutečným životním peripetiím Věry Sosnarové a její rodiny,“ shrnuje Hradilek závěry své studie Neskutečný příběh Věry Sosnarové, která vyšla v časopise Paměť a dějiny vydávané Ústavem pro studium totalitních režimů.

Sosnarová svůj příběh na přednáškách, v médiích i knize Krvavé jahody popisuje takto: Narodila se v Brně v roce 1931 emigrantce ze Sovětského svazu Ljubě. Dětství prožila ve velké bídě. Když v roce 1945 osvobodila Brno Rudá armáda, byla podle sovětských úřadů její matka stále vedena jako ruská občanka, proto byla celá její rodina poslána na Sibiř.

Již během transportu byla ona i její sestra opakovaně znásilněny. Její matka po třech měsících v Rusku zemřela. Sosnarová strávila osm let v lesních lágrech a dalších 12 v dolech, továrnách či na lodi na zpracování ryb. Během nich byla nesčetněkrát

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější