Deník N

Budiž světlo! A lék začne v těle zabíjet nádor. Mladá česká vědkyně bude svůj nápad rozvíjet v New Yorku

Evě Bednářové na vědecké cestě pomůžou peníze z patentů Antonína Holého. Foto: Nadace Experientia
Evě Bednářové na vědecké cestě pomůžou peníze z patentů Antonína Holého. Foto: Nadace Experientia

„Posvítíme si na něj až na místě činu,“ říká chemička Eva Bednářová, když popisuje nápad, díky kterému získala milionový grant, a odjíždí na něm pracovat na prestižní Columbia University v New Yorku. Chce hledat způsob, jak z jednoho velice slibného, ale pro zdravou tkáň jedovatého léku na rakovinu udělat neškodnou látku, jejíž účinek by se spustil až v místě rakovinného bujení. Pomocí světla. Na její vědecké cestě jí pomohou peníze z patentů Antonína Holého. Talentovaná vědkyně míří vysoko, ale nejlíp jí je mezi kádinkami a zkumavkami. „Budu vždycky člověk, který by měl oddřít tu základní černou práci v laboratoři, která se nazývá primárním výzkumem.“

Máte krásný vědecký nápad, díky kterému jste získala štědrý grant Nadace Experientia manželů Dvořákových (peníze z podílu Hany Dvořákové na patentech profesora Holého) na roční pracovní stáž na přední americké Columbia University v New Yorku…

Zastavím vás. Není to jen můj nápad, vymysleli jsme ho společně s profesorem Tomislavem Rovisem, v jehož týmu budu v New Yorku od ledna pracovat.

Vím, že to je idea na poli vývoje nových onkologických léků, což je ovšem možná vědci nejzalidněnější obor na světě. Řada týmů vymýšlí nová chemoterapeutika, efektivnější, s co možná nejmenšími vedlejšími účinky, hledají metody jejich aplikace, snaží se zefektivňovat ozařování, jít po příčinách rakoviny. Kde jste si našla na tom poli svůj neobdělaný řádek?

Právě v oblasti chemoterapeutik. Jednou z látek, která prokazuje velice zajímavé výsledky v ničení nádorových buněk, je látka camptothecin. Má ohromné výsledky, ale problémem jsou právě vážné vedlejší účinky, takže se v praxi nepoužívá.

Je toxická pro zdravé buňky?

Velice. Používají se jen deriváty camptothecinu, ale on sám zatím nemohl být použitý jako léčivo.

Navzdory tomu, že je velmi slibný?

Ano. Samozřejmě už existují metody, jak léčivo dopravit do blízkosti postiženého místa, aby fungovalo až tam a ne jinde, ale pořád to má své limity. Léčiva se uvolňují i jinde a zabíjí zdravou tkáň. My bychom rádi vyzkoušeli trochu jinou metodu, jak účinek camptothecinu zacílit.

Posvítíme si na něj až na místě činu

Jak to chcete udělat?

Myšlenka našeho projektu spočívá ve dvou fázích. Nejprve dopravíme zatím netoxický prekurzor léčiva k postiženému místu…

Prekurzor? Něco jako polotovar?

Dá se říct asi polotovar, „předlék“, který ještě nemá žádné účinky, ani pozitivní ani negativní, je neutrální. Ten bychom dopravili až na místo nádoru, kde z něj teprve účinné léčivo připravíme. Pomocí takzvané fotoredoxně katalyzované reakce.

Tedy pomocí světla? Až bude prekurzor u postižených buněk, posvítíte na něj nějakou lampičkou a tím se spustí chemická reakce, která z něj vyrobí účinnou látku?

Přesně tak. Léčivo vznikne až tam, kde je to žádoucí, nevytvoří se jinde. Posvítíme si na něj až na místě činu. Zbytky prekurzoru, které zabloudí do jiných míst těla, zůstanou netoxické a normálně se z těla vyplaví a nic nezpůsobí.

Zní to krásně. A jednoduše. Ale obávám se, že to bude setsakra složité, že? V USA tedy začnete zkoušet vyrobit molekulu, která by na světlo reagovala tak, jak chcete?

Tohle je samozřejmě finální

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější