Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Týden v peněžence: Omezení hypoték, změny pro řidiče a pět bank v jedné

Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Začátek října přinesl hodně novinek, které mohou ovlivnit osobní finance. Vybrali jsme ty nejdůležitější.

Až čtvrtina zájemců o vlastní bydlení od října pozná, jak vypadá takzvaný paradox finanční stability. „Ten vychází z toho, že největší rizika se rodí právě v těch nejlepších časech, kdy banky i lidé vnímají rizika jako nejmenší. Je to zkušenost mnoha minulých krizí,“ vysvětlil guvernér České národní banky Jiří Rusnok, proč dochází k výraznému omezení hypoték.

Banky mohou od října poskytnout hypoteční úvěr jen žadatelům, jejichž celkové zadlužení (součet všech úvěrů) nepřekročí devítinásobek jejich čistého ročního příjmu. Současně nesmí měsíční splátka hypotéky a všech dalších dluhů přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu žadatele. Výjimku mohou banky udělat v odůvodněných případech maximálně u pěti procent objemu úvěrů.

Formálně jde sice jen o doporučení, banky jej však v praxi dodržují. Už od října 2016 ČNB takto „zakázala“ půjčovat na celou hodnotu nemovitosti, v dalším roce pak snížila maximální hranici z 95 na 90 procent hodnoty nemovitosti (LTV).

„Tak přísné omezení – kombinaci všech tří limitů – uplatňují v EU jen Nizozemsko a Slovensko, chystá se k tomu Rakousko,“ uvedla v červnu, kdy ČNB toto opatření oznámila, ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Nová omezení mohou omezit přístup takzvaných singles s nižším příjmem a mladých rodin s dětmi žijících z jednoho příjmu k hypotékám v Praze a Brně a jejich okolí, kde ceny nemovitostí jsou vzhledem k příjmům vysoké,“ dodala.

ČNB teď opakovaně potvrdila, že zpřísnění se netýká refinancování, tedy „převodu“ hypotéky ke konkurenci na konci fixačního období – přestože formálně jde o zcela nový úvěr. Přísnější limity se uplatní jen tehdy, dojde-li při refinancování k navýšení (zůstatkové části) úvěru, zejména pokud je vyšší než o 10 procent nebo o 200 tisíc korun.

Česká bankovní asociace spočítala, že pokud by omezení platilo už loni, musely by banky odmítnout zhruba pětinu žadatelů. Česká spořitelna hovoří až o čtvrtině – zejména jde o obyvatele Prahy, Brna a Olomouce. Asociace přitom připomíná, že podle statistik Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) z roku 2017 má ČR velmi nízký podíl špatných úvěrů na bydlení – 1,4 procenta, zatímco evropský průměr činí 5,3 procenta.

Podle nové studie poradenské společnosti Deloitte je dostupnost nového bydlení v Česku nejhorší ze 12 evropských zemí, které do porovnání zařadila. Průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vyjde v Česku na 11,3násobek průměrného ročního platu. Následují Velká Británie (9,8násobek), Francie (8) a Polsko (7,5). Naopak Belgičanům stačí 3,7násobek, Dánům 4,3násobek a Němcům pětinásobek.

Dobrá a špatná zpráva pro motoristy

Od října se zmírnila pravidla pro povinnou výbavu aut. Řidiči už s sebou nemusí vozit náhradní žárovky, pojistky nebo rezervu, klíč na matice ani příruční zvedák (podmínkou je zajištěná asistenční služba, která výměnu poškozené pneumatiky na území ČR nepřetržitě nabízí).

V lékárničce už nemusí být trojcípý šátek, náplast s polštářkem a plastová rouška. A není už povinné měnit celou lékárničku po vypršení doby použitelnosti.

Při vjezdu do kolon musí řidiči vytvářet záchranářskou uličku nově mezi levým a přiléhajícím jízdním pruhem. Zjednodušeně řečeno: Auta v levém (krajním) pruhu se posunou vlevo, ve všech ostatních pruzích vpravo. „Pravidla se tak sjednotí s okolními státy, zejména s Německem, Rakouskem a také se Slovenskem, které chystá totožnou úpravu,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Dosud platilo, že auta v pravém pruhu se posouvala vpravo, ostatní vlevo.

Za stáčení tachometrů hrozí od října až půl milionová pokuta. Už dříve stát zprovoznil web KontrolaTachometru.cz, kde si lze po zadání VIN zkontrolovat tachometr podle technických prohlídek

Řidiče naopak nepotěší prudce rostoucí ceny benzinu. Jsou na nejvyšší úrovni od roku 2014, důvodem je hlavně citelný růst cen ropy typu Brent na světových trzích. „Ta v nejbližších týdnech nejspíše vyskočí nad 90 dolarů za barel. Benzin v Česku v takovém případě během následujících 30 dní zdraží o zhruba 1,50 koruny nad 35 korun za litr. Nafta i kvůli příchodu zimní topné sezóny podraží ještě výrazněji na 34 korun za litr,“ očekává Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund. Dalším důvodem zdražování je oslabování koruny vůči dolaru.

Zdražování ropy podle Kovandy potrvá minimálně do začátku listopadu, kdy začnou platit sankce USA proti íránskému ropnému průmyslu. „Právě obavy z výpadku dodávek nyní ženou ceny vzhůru. Začátkem listopadu by mělo být zřejmější, jaký bude skutečný dopad sankcí. Donald Trump si nepřeje eskalaci cen ropy z důvodu blížících se voleb do Kongresu. Existuje tak nemalá šance, že Spojené státy uvolní část svých strategických rezerv a současně budou dále tlačit na Saúdskou Arábii, aby těžila více,“ dodává analytik.

U čerpacích stanic vás ale nemusí překvapit jen cena. Od 12. října začíná v Evropské unii platit jednotný systém značení paliv. Ta benzinová budou označena kolečkem, naftová čtvercem a alternativní „kosočtvercem“ (čtvercem otočeným o 45 stupňů, tedy postaveným na špičku).

Na první pohled matoucí jsou písmena, která po celé EU najdeme uvnitř grafických symbolů: E pro benzin (jako ethanol), B pro naftu neboli diesel (jako biodiesel). Souvisí to s povinným přidáváním biosložky – za písmenem totiž vždy bude číslo udávající její maximální podíl v daném palivu. Například Naturalu 95 odpovídá označení E5 – benzinový typ paliva s maximálně pětiprocentní příměsí bioethanolu. Stejný grafický symbol s písmenem a číslem by se měl objevit u víka palivových nádrží nově vyráběných aut. Číslo řidičům ukáže, jaký maximální podíl biosložky jejich vůz zvládne.

U mnoha čerpacích stanic se tyto symboly objevily už s předstihem. Ale žádný strach – vedle nich nadále mohou (a budou) existovat dosavadní „obchodní názvy“ paliv jako Natural 95. Benzina už od loňska prodává vylepšený benzin pod názvem Efecta 95, řetězec MOL pod značkou EVO. Jednotné symboly tak mají pomoci zorientovat se v rozdílných názvech jak mezi státy, tak i v rámci jednotlivých zemí.

Z jednoho místa ovládnete více účtů

Banka Creditas spustila mobilní aplikaci nazvanou Richee, která umožňuje ovládání účtů v pěti českých bankách – vedle samotné Creditas jde o Českou spořitelnu, Fio banku, Equa bank a Air Bank. Takzvaný multibanking nabízí i Moneta Money Bank – jeho prostřednictvím mohou lidé zatím sledovat zůstatek na účtech vedených také u Air Bank, České spořitelny, ČSOB, mBank, Fio a Creditas.

Creditas a Moneta zatím pokročily nejdál v praktickém využití novinek, které od poloviny letošního ledna přinesl nový zákon o platebním styku. Ten do Česka zavádí unijní směrnici PSD2 ohledně takzvaného otevření bankovních dat. Banky musí pustit k účtům konkurenci, případně i nebankovní společnosti, pokud dostanou licenci od ČNB a zároveň získají souhlas klienta. Lidé se pak už nebudou muset přihlašovat ke každému účtu zvlášť, ale ovládat je z jediného rozhraní.

Web Měšec.cz podrobně rozebírá, proč má otevírání dat v Česku zpoždění, a proč zatím nedostal licenci žádný ze tří zájemců z řad nebankovních společností.

Dešťovka už je pro všechny

Dotační program Dešťovka je od října dostupný pro širší okruh zájemců. O peníze mohou nově žádat domácnosti z celého Česka – nejen z úředně vyhlášených suchých oblastí jako dosud. Program se otevírá i lidem, kteří trvale žijí v rekreačních objektech, typicky v chatách či chalupách.

Stát nabízí až 55 tisíc korun na zachytávání dešťové vody k zalévání zahrad, případně až 105 tisíc korun na splachování srážkovou vodou nebo recyklaci odpadní vody z domácnosti.

Šance na únik z dluhové pasti klesá

Lidé se zřejmě nezbaví dluhů tak snadno, jak předpokládala novela prosazovaná exministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Ten navrhoval, aby na oddlužení mohlo dosáhnout více lidí než dosud. Největší podporu mezi poslanci však zřejmě získá pozměňovací návrh Patrika Nachera a Taťány Malé (oba ANO), který by podle kritiků na dosavadním stavu prakticky nic nezměnil.

Pelikán navrhoval zrušit dosavadní podmínku, podle níž soud může povolit osobní bankrot jen tehdy, pokud dlužník dokáže do pěti let splatit alespoň třicet procent svých závazků. Nově by sice oddlužení pro lidi s minimálními příjmy trvalo sedm let, ale šanci by získal téměř každý bez ohledu na to, jakou část dluhu splatí – teoreticky i ten, kdo nesplatí vůbec nic.

Pelikánova novela chce zároveň motivovat dlužníky, kteří jsou schopni splácet více, aby to skutečně dělali. Vedle sedmileté možnosti zachovává dosavadní pětiletý model a nově nabízí i rychlejší variantu: kdo splatí alespoň polovinu dluhů, ten se jich zcela zbaví už za tři roky.

Nacher s Malou v návrhu nepočítají se sedmiletou variantou a možností „nulového“ splacení dluhu. Souhlasí s rozšířením o tříletou variantu, ale jinak ponechávají dosavadní pětiletou – k ní by nicméně přibyla možnost, aby soud povolil oddlužení i při splacení méně než 30 procent, jestliže se dlužník skutečně snaží a insolvenční správce konstatuje, že neměl nepoctivý záměr.

Daniel Hůle, expert na dluhovou problematiku z organizace Člověk v tísni, však takovou „změnu“ odmítá – podle něj by nic nezlepšila. Česká republika se podle Hůleho při řešení dluhové problematiky přibližuje Balkánu. Jediné země, kde člověk nemůže dosáhnout na oddlužení, jsou totiž Chorvatsko, Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko. Naopak v Irsku je dlužník „na nule“ už po roce splácení. Ve Velké Británii nebo Francii mu k oddlužení stačí tři roky snažení, v Německu a Rakousku pak pět let.

.

Nacher namítá, že věřitelé nejsou jenom lichváři, ale třeba i majitelé bytů, kteří si špatně vybrali nájemníky. Jeho pozměňovací návrh prý chce pomoci dlužníkům, kteří jsou schopni a ochotni splácet a nepoškozují věřitele. Do oddlužení by se podle něj mohl dostat skoro každý – po pěti letech ale soudce rozhodne, jestli dlužník vyvinul veškeré možné úsilí. Podmínkou pro vyhlášení osobního bankrotu by bylo, aby jeho příjmy postačily na více než jen na odměnu pro insolvenčního správce – tedy na splácení alespoň části dluhu.

Českou republiku podle Nachera nelze srovnávat s Rakouskem a Německem. „Fungování je tam úplně jiné. Jsou tam jiné zvyklosti, jiné návyky a jiné charaktery věřitelů i dlužníků. Vůbec to nedává smysl,“ domnívá se.

Druhé čtení v Poslanecké sněmovně proběhlo v tomto týdnu. Které pozměňovací návrhy nakonec projdou, ukáže závěrečné schvalování ještě na podzim.

Babiš zchudl. Kdo si nejvíc přilepšil?

Nejbohatším Čechem zůstává Petr Kellner, nové vydání žebříčku časopisu Forbes odhaduje jeho majetek na 310 miliard korun. Druhý je stále Andrej Babiš, oproti loňsku si ale pohoršil o 13 miliard na 75 miliard. Bronz získal majitel skupiny KKCG Karel Komárek a odsunul tak na čtvrté místo „realitního žraloka“ Radovana Vítka.

Forbes snížil odhad Babišova majetku klesl kvůli tomu, že holdingu Agrofert klesá zisk a roste zadluženost. Podle Forbesu přitom Babiš nadále zůstává příjemcem benefitů plynoucích ze svěřenských fondů, do nichž kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie holdingu Agrofert. „To je virtuální hodnota mé bývalé firmy, kterou nevlastním,“ reagoval na žebříček Babiš, nyní předseda vlády a šéf hnutí ANO. Je to podle něho důkaz toho, že jakmile odešel, firma má horší výsledky. A o to lepší výsledky má stát.

Deset nejbohatších lidí v Česku podle Forbesu
Jméno Odhad jmění Hlavní firmy a značky (obory)
1. Petr Kellner 310 mld. Kč PPF, Home Credit, O2 (finance, telekomunikace)
2. Andrej Babiš 75 mld. Kč Agrofert, Hartenberg (chemie, potravinářství, zemědělství, média)
3. Karel Komárek 67 mld. Kč KKCG, Sazka (energetika, loterie)
4. Radovan Vítek 60 mld. Kč CPI Property Group (reality)
5. Daniel Křetínský 59 mld. Kč EPH, CNC, Sparta Praha (energetika, průmysl, média)
6. Pavel Tykač 31 mld. Kč Seven Energy (energetika)
7. Pavel Baudiš 27 mld. Kč Avast (software)
8. Marek Dospiva 22 mld. Kč Penta Investments (průmysl, reality, zdravotnictví)
9. Eduard Kučera 19 mld. Kč Avast (software)
10. Zdeněk Bakala 18 mld. Kč LBM, Economia (reality, investice)

 

Deník N se podíval, jak si přilepšili i ostatní lidé. Prošli jsme čerstvá čísla z IPSV – nejpřesnější statistiky výdělků českých zaměstnanců. Průměrná hrubá mzda stoupla v letošním prvním pololetí na 32 629 korun měsíčně, což je o 7,5 procenta více oproti stejnému období loňského roku. Medián mzdy vzrostl na 27 624 korun – meziročně stoupl o 8,5 procenta.

Téměř o třetinu víc než před rokem si vydělají zaměstnanci, kteří obsluhují stroje a zařízení pro zpracování ropy a zemního plynu. O více než pětinu vyšší výdělek než loni mají i karosáři a autoklempíři a „pracovníci přímé obslužné péče v oblasti pobytové péče“. Za posledních pět let si nejvíce přilepšili prodavači drobného zboží, klenotů, nábytku a bytových doplňků (o 75 procent) a obsluha v zařízeních rychlého občerstvení (o 74 procent).

Nejnižší mzdy nadále mají číšníci a servírky. V desítce nejhůře placených profesí přitom zůstávají i ty, kterých je v Česku dlouhodobě nedostatek. Naopak nejvíce si – vedle šéfů velkých společností a institucí – vydělají experti v řízení letového provozu.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Týden v peněžence

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější