Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Góóóóóóóóóóóóóól. Peru zasáhla fotbalová pandemie, nákaze odolal jen málokdo

V Peru se vášnivě zajímají o fotbal i ženy. Navzdory prohře s Brazílií měly v posledních dnech mnoho důvodů k radosti.Foto: Martin Mejia, AP / ČTK
V Peru se vášnivě zajímají o fotbal i ženy. Navzdory prohře s Brazílií měly v posledních dnech mnoho důvodů k radosti.Foto: Martin Mejia, AP / ČTK

Peru zachvátila euforie. Národní fotbalový tým na mistrovství Jižní Ameriky dosáhl na stříbrné medaile. Nestačil pouze na domácí Brazílii, které ve včerejším finále podlehl 1:3.

„Sí, se puede! Sí, se puede!“ skanduje plné náměstí Peruánců před prezidentským palácem v Limě. Omílané heslo z politických kampaní „Ano, jde to!“ tentokrát nepatří hlavě státu, ale fotbalovému národnímu týmu. Je přeci možné porazit Brazílii ve finále mistrovství Jižní Ameriky na jejím domácím hřišti.

Nejlepší kanonýr peruánské historie Paolo Guerrero si staví míč na penaltový puntík a hravě pošle brankáře Allisona na druhou stranu. Vyrovnává na 1:1 a komentátor může křičet svoje povinně nekonečné Góóóóóóóóóóóóóól. Ano, jde to. Je možné zopakovat „maracanazo“, které se při čekání na zápas stalo slovem víkendu.

Tento zvukomalebný termín připomíná porážku Brazílie v rozhodujícím utkání mistrovství světa v roce 1950 na stadionu Maracanã v Riu de Janeiru, kdy sebejisté domácí překvapila Uruguay. Teď tu na stejném legendárním hřišti stojí Kanárci znovu jako jednoznační favorité proti peruánským outsiderům v duelu o zlato.

Neznámí, ale moc dobří

Na první pohled to byl střet Goliáše s Davidem. Nepopiratelná fotbalová supervelmoc Brazílie proti Peru, které si našinec spojí spíše s Machu Picchu, Inky, lamami a ponči než s kulatým nesmyslem.

Domácí tým spíše posílila, než oslabila absence jejich největší hvězdy (a příliš často ochotnického herce) Neymara kvůli zranění. Ale i ostatní chlapíci ve žlutých dresech jsou skvěle placenými hvězdami špičkových klubů – co jméno, to pojem: Firmino, Coutinho, Gabriel Jesus, Thiago Silva, Dani Alves, Allison.

Kdo si ale vybaví nějakého peruánského fotbalistu?

Znalci vzpomenou právě Guerrera, který se osm let bez velké slávy snažil prorazit v bundeslize a dnes hraje v brazilském Porto Alegre, nebo útočníka Jeffersona Farfána z Lokomotivu Moskva.

A samozřejmě je tu ještě čtyřicetiletý Claudio Pizarro, druhý nejlepší zahraniční střelec v dějinách německé ligy, který ale ve svém sportovně vysokém věku už za reprezentaci nenastupuje. Jinak jsou to pro Evropana bezejmenní šutéři, kteří si vydělávají v latinskoamerických ligách.

Jenže zdání klame. Právě

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Fotbal

Sport, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější