Jaroslav Bílek
Javier Milei je profesním původem akademický ekonom. Vědecky nijak extra nevybočoval. Rozhodně ale nelze říct, že by šlo o „rychlokvašku“. Je podepsaný pod řadou vědeckých studií a jako mediální komentátor se proslavil po celé Argentině. Především svou schopností snadno a jednoduše formulovat kritiku socialistických směrů vládnutí a propagací protržní ekonomiky. Vedle toho jde do jisté míry o opravdového společenského i politického outsidera. V dětství byl týraný a jeho vztah s rodiči byl a je přinejmenším velmi komplikovaný. O to více přilnul ke své sestře, která mu dokonce vede prezidentskou kancelář.
Milei se životem dost dlouho protloukal a nežil ve velkém bohatství. Vedle toho hrál v rockové kapele a byl prý i učitelem tantrického sexu. Politicky pak rozhodně nepatřil k „politické kastě“ a neměl velké vazby na tehdejší elity. Přesně tedy splňuje to, čemu se v latinskoamerické politologii říká charismatický (a většinou populistický) outsider.
Jeho cesta k prezidentskému úřadu byla specifická tím, že pro mnohé voliče představoval především protestní volbu. Mnoho obyvatel Argentiny nevolilo v posledních prezidentských volbách Mileie kvůli tomu, že by věřilo jeho myšlenkám nebo je podrobně znalo. Primárně chtěli změnu a vystavit účet vládám perónistů, kteří dlouhodobě nedokázali řešit špatnou ekonomickou situaci a korupci v zemi.
Argentinští sociologové pak dokonce v průzkumech mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb zjistili, že mnoho voličů ani nevěří, že by Milei
