Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Tváře normalizace přiblíží podceňovanou část naší historie. Deník N vydává seriál k výročí konce komunismu

Ilustrační snímek. Foto: ČTK
Ilustrační snímek. Foto: ČTK

Pro československé komunisty bylo léto 1989 posledním, které strávili u moci.

Zkusme se do té doby přenést: nejmocnější lidé KSČ ještě snad doufají, že onu bouřku, procházející kolem československých hranic, ustojí. Není malá: na sever od Krkonoš a Tater na konci jara v polosvobodných volbách drtivě zvítězilo polské hnutí Solidarita a vymohlo si post premiéra. Na jih od Dunaje Maďaři odstranili plot na hranici s Rakouskem a rehabilitovali vůdce protisovětského povstání z roku 1956 Imre Nagye.

Navíc už nejde čekat, že československé komunisty v zápasu o udržení moci podpoří sovětské vedení v čele s reformistou Michailem Gorbačovem.

Československo se v té době nachází v letním mezidobí mezi v červnu vydanou peticí Několik vět a památným projevem generálního tajemníka Ústředního výboru KSČ Miloše Jakeše na Červeném Hrádku.

Jeho věty ze 17. července se koncem měsíce dostávají na veřejnost. Obnažují bezradnost režimu a jeho odtrženost od reality – v jasném kontrastu proti zmíněné petici iniciativy Charta 77.

Třicáté výročí událostí roku 1989, které vedly ke konci komunistické vlády v Československu, si zasluhuje, abychom připomněli dosud spíše opomíjené či méně známé momenty komunistické vlády, v poslední fázi označované za jakýsi „gulášový“ komunismus. Snad aby to vyvolalo dojem, že režim ke konci nebyl tak ničivý, jako by snad skoro o nic zásadního nešlo.

Písničkář Karel Kryl radil nevěřit ostnatému drátu, byť se stokrát tvářil jako stonek růže. Normalizační režim ničil lidské životy a křivil a zneužíval lidské charaktery i v 80. letech. Jeho podstata se nezměnila, stále měl povahu ostnatého drátu. Jen se postupně drolil, až se rozpadl úplně.

Právě pozvolná eroze a nedokonaná porážka zřejmě přispěly k tomu, že na rozdíl od německého nacismu se v českých zemích neujal náhled, že je komunismus nepřijatelný. Že rudá hvězda je na rozdíl od hákového kříže pořád ještě společensky relativně akceptovatelný symbol.

Deník N ve spolupráci s historiky a badateli připravil ke 30. výročí konce komunistického režimu seriál, v němž chceme nasvítit portréty a osudy lidí, na nichž normalizační režim od roku 1969 stavěl svou moc nebo kteří se stali výmluvnými symboly jeho praktik. Právě je považujeme za onu podceňovanou a méně známou část naší novodobé historie. Od známých jmen, která se mnohdy dokázala pružně přizpůsobit polistopadovým poměrům, po řadové „pěšáky“, jejichž osud stál spíše stranou pozornosti médií a veřejnosti – ať už pracovali pro Státní bezpečnost, působili u Pohraniční stráže, nebo byli tváří režimem podporované kultury.

Téma takzvané normalizace je po třiceti letech závažné i tím, že se o slovo v politice čím dál důrazněji hlásí lidé, jejichž postoj k demokratickému uspořádání země budí pochyby. Premiér České republiky se známou normalizační minulostí kriticky vnímá to, že lidé „někde chodí a něco říkají“, a když je dotázán, kterého atributu demokracie si váží nejvíce, odpovídá, že nerozumí otázce. Prezident coby vzor stability a zemi hodnou rozvíjení obchodních vazeb (a české závislosti na nich) představuje stát, který vlastní obyvatele špehuje, boduje jejich užitečnost a zavírá je do koncentračních táborů. Komunisté dnes drží u moci současnou vládu a v parlamentu je zastupuje i člověk, který zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne.

Věříme, že náš seriál přispěje k většímu pochopení praktik zanikajícího režimu i k uvědomění, že jakákoliv relativizace komunistických zločinů není ani s odstupem času na místě. Před třiceti lety lidé v Československu moc dobře věděli, proč v podmínkách socialismu nechtějí žít. Naším úkolem je na to nezapomenout.

V úvodním dílu seriálu se věnujeme zevrubnému popisu normalizace jako fenoménu – a to formou rozhovoru s historikem Ústavu pro studium totalitních režimů Petrem Blažkem, který se tomuto období dlouhodobě profesně a autorsky věnuje. V dalších dílech, které budou pravidelně vycházet až do letošního listopadu, pak budeme připomínat jednotlivé lidské osudy, které se s normalizací protnuly.

Seriál Tváře normalizace vzniká za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Deník N

Tváře normalizace

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější