ČSSD ovládají političtí hokynáři a šíbři, s nimi se na 20 procent nedostane, říká Zimola. Odchodem řeší „konflikt loajality“
Jiří Zimola tento týden oznámil, že se vzdává postu statutárního místopředsedy ČSSD. V rozhovoru pro Deník N odmítá, že by teď chtěl založit vlastní stranu. Tvrdí, že se mu spolu s předsedou Janem Hamáčkem řada věcí podařila, a to navzdory předsednictvu, které jim prý házelo klacky pod nohy. Nyní chce Zimola zjišťovat, jaké mají straníci názory na možnost přímé volby předsedy a vnitrostranické referendum. Zda sám uvažuje o kandidatuře do čela strany, komentovat nechce. O post se prý bude ucházet v případě, že získá podporu řadových členů.
Prezident Miloš Zeman včera na TV Barrandov prohlásil, že jste s ním o možném odchodu z vedení ČSSD hovořil už před půl rokem. Také na vaše konto řekl, že „z boje se neutíká“. Jak dlouho jste si to tedy rozmýšlel?
Nechci komentovat slova pana prezidenta. Také jsem si je poslechl, stejně jako jeho hodnocení situace. Chci věřit, že až se seznámí se všemi důvody mé rezignace, třeba svůj názor změní. Jenom bych si dovolil říct, že doba půl roku, o které pan prezident hovořil, není úplně správná. Ano, s panem prezidentem jsem o tom hovořil, ale nebylo to před půl rokem.
Kdy jste za ním byl?
Termíny našich schůzek jsou přece známé. Žádné jiné zákulisní neproběhly a asi víte, že naposledy jsem byl u pana prezidenta začátkem září. Bylo to, tuším, ve stejný den, kdy startovala naše kampaň. K tomu datu bych spíše řadil to, o čem včera mluvil pan prezident.
Už 20. října jste chtěl nechat ústřední výkonný výbor v Hradci Králové hlasovat o své důvěře. Tehdy už jste chtěl odstoupit?
Ne, ne, ne. Já jsem tehdy akceptoval rozhodnutí Jana Hamáčka a řekl si delegátům ústředního výkonného výboru o důvěru. Tehdy jsem Janu Hamáčkovi řekl, že pokud to udělá on, tak z logiky věci to musím udělat i já. Nemělo to nic společného s mým uvažováním. Zkrátka jsem chtěl vědět, jestli se ÚVV ztotožňuje alespoň s některými mými návrhy na změnu v ČSSD. Když se ukázalo, že ne, tak jsem začal uvažovat a hovořit s dalšími spolustraníky, jestli není v tomto okamžiku lepší, abych na funkci rezignoval.
Do funkce prvního místopředsedy vás zvolil mimořádný sjezd v únoru. Odcházíte po devíti měsících. Nebylo už v únoru jasné, že s názory vedení sociální demokracie nesouzníte?
Zčásti máte pravdu. Bylo minimálně jasné, že bude až do řádného sjezdu v březnu 2019 pokračovat to širší vedení sociální demokracie, které bylo navoleno v roce 2017 s dvouletým mandátem. Bylo jasné, že toto vedení bylo zvoleno ještě za doby Bohuslava Sobotky a Milana Chovance a je zkrátka velice obtížné je mentálně přimět k zásadnímu obratu. Přesto jsem to přešel s důvěrou v Jana Hamáčka a v to, že oba dva víme, že jsme na potápějící se lodi a jenom naše spolupráce může znamenat úspěch pro sociální demokracii. Bohužel se však po několika měsících ukázalo, že se naše pohledy na záchranu začaly odlišovat.
V minulosti jste několikrát řekl, že „stojíte za Honzou Hamáčkem“. Teď přicházíte s tím, že se vaše názory rozcházely a nebylo možné změnit vedení sociální demokracie. Které z těch verzí mají tedy voliči věřit?
Říkám pořád totéž…
Vy tedy stále stojíte za Janem Hamáčkem?
