Deník N

Něžný barbar Boudník je vystaven v továrním kontextu

Boudníkem inspirovaný objekt Trajektorie vidění od Matěje Al-Aliho. Foto: Moravská galerie
Boudníkem inspirovaný objekt Trajektorie vidění od Matěje Al-Aliho. Foto: Moravská galerie

Výstava v Moravské galerii Brno ukazuje, že dílo Vladimíra Boudníka je stále velmi explozivní a inspirativní.

Necelé dva roky roky před svou smrtí, v lednu 1967, představil Vladimír Boudník svou práci poprvé v Brně. Na retrospektivě v Domu pánů z Kunštátu nově jako svébytné artefakty vystavil matrice, tedy porůznu propíchané, propálené a jinak upravené plechy, z nichž tiskl své abstraktní grafiky.

O dvaapadesát let později se Brno k Boudníkovu odkazu vrací. Tentokrát ovšem nejde o retrospektivu. Na rozdíl od dva roky roky staré, hutné přehlídky v Muzeu hlavního města Prahy, která vycházela ze sbírky majitele antikvariátu Ztichlá klika Jana Placáka a důsledně mapovala Boudníkovu tvorbu a jeho přátelské vztahy s dalšími umělci, je současná moravská výstava koncipovaná jako jakýsi návod k Boudníkově upotřebení.

Boudníkovo Brno

Soustředí se na Boudníkův vliv na brněnskou neoavantgardní scénu 60. a 70. let i na umělce mladších generací. Zdůrazňuje také jeho celoživotní tezi, kterou ve čtyřicátých letech zformuloval do manifestu explosionalismu. Skrz něj i skrz pouliční happeningy do světa hlásal, že imaginace, inspirace každodenními vjemy a kreativita nejsou výsadou několika vyvolených, ale za předpokladu otevřenosti a ochoty trénovat jsou naopak dostupné všem, umění nemusí být elitní.

Moravské galerii se povedl důležitý krok: zasadila

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější