Deník N

Když v práci je jak v sauně. Úmorné vedro podkopává zdraví a bude hůř, varují experti

Ilustrační foto: Fotolia
Ilustrační foto: Fotolia

Extrémní horka nejsou příjemná. Zatěžují lidské zdraví, podle nejnovějších výzkumů silně ovlivňují i produktivitu práce. A podle propočtů vědců kvůli klimatickým změnám bude přibývat tropických dnů i nocí, kdy si tělo neodpočine.

Přestože je venku nad 30 stupni, chodí se zaměstnanci a návštěvníci bistra v centru Prahy pravidelně chladit ven na přímé slunce. Na několika metrech čtverečních malého podniku totiž běží čtyři pece. Dvě z nich opékají maso na kebab, dvě stojí rozpálené na 400 stupňů Celsia a čekají na pizzu a na zákazníky, kterých je v létě pomálu.

Majitel bistra, dvaapadesátiletý Ali, odhaduje, že teplota zde může dosahovat i 50 stupňů. S horkem se muž původem z Palestiny vyrovnává po svém – po vzoru postního měsíce ramadánu, který nedávno skončil, většinu pracovních dní nejí ani nepije. „Je to všechno zde,“ říká a ukazuje prstem na čelo, na tajemství své schopnosti překonat horko.

Pak ale přizná, že podnik žijící z pecí prakticky nemá jinou možnost, v plánu je proto klimatizace. Takovou, která by dokázala utáhnout zdejší provoz, odhaduje Ali na 100 až 150 tisíc korun, výkonem by se rovnala klimatizaci menšího hotelu.

Jeho taktiku boje s vedry by většina lidí nezvládla – muž se zkušenostmi z Blízkého východu a z práce ve sklárnách má zkrátka cvik. „Problém je, že na to nejsme zvyklí a pak to přijde najednou,“ říká Libor Kameník, primář kardiologické ambulance Ústavu preventivního a sportovního lékařství v Praze s tím, že na vedro si do jisté míry lze zvyknout.

Od určité teploty ale lidské tělo

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější