Zeman je v případě Staňka automat na podpisy. Uzurpuje si pravomoc premiéra, říká ústavní právník
Spor o odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) hýbe celou politickou scénou. Premiér Andrej Babiš již téměř před měsícem navrhl Staňkovo odvolání z vlády, prezident Zeman je ovšem nečinný a celý proces natahuje. „Jeho počínání je protiústavní a bezprecedentní,“ říká v rozhovoru pro Deník N Jan Wintr z Katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Hrubé porušení ústavy je závažné, evidentní,“ říká s tím, že by bylo možné podat hned ústavní žalobu, tedy nečekat na kompetenční žalobu. Tu musí podat premiér.
Prezident Zeman odmítá odvolat ministra Staňka. Jeho odvolání navrhoval premiér Babiš již na konci května. Jak na tento krok nahlíží ústava?
Je to problém. Je to protiústavní. Je tady jasný článek 74 ústavy, který říká, že prezident odvolá člena vlády, pokud to předseda vlády navrhne. Předseda vlády to navrhl, a prezident má tedy ústavní povinnost návrhu vyhovět a toho ministra odvolat. Pokud tam není lhůta, je celkem jednoznačný výklad, že to znamená bez zbytečného odkladu. Je to jediný rozumný výklad toho ustanovení. Zaručuje to předsedovi vlády, aby měl takové složení vlády, za něž odpovídá Poslanecké sněmovně, která může vládě vyslovit nedůvěru.
Pokud by to bylo tak, že prezident sice musí odvolat člena vlády, ale klidně za měsíc, za půl roku, za rok, premiér pak nemá kontrolu nad vládou a nemůže za ni nést odpovědnost. Odpovědnost by tím pádem nesl s prezidentem republiky. Ten je ale z ústavy neodpovědný, dostáváme se tím do celkem nelogické situace. Prezident, kterému nemůže být vyslovena nedůvěra v Poslanecké sněmovně, rozhoduje o složení vlády a nikomu neodpovídá.
Prezident si tedy jako ústavní aktér přebírá část výlučné kompetence, kterou má premiér?
Dá se to tak říct. Prezident si
