Deník N

Moderní škola slaví 150. narozeniny. Marie Terezie zavedla ideologickou nalejvárnu, upozorňuje historik

Ilustrační foto: Fotolia
Ilustrační foto: Fotolia

Letos je tomu 150 let, co děti na území Česka začaly pravidelně od září do června usedat do školních lavic. Přestože základy povinné školní docházky položila už v roce 1774 císařovna Marie Terezie, teprve před 150 lety se začaly psát dějiny moderního liberálního školství tak, jak ho známe dnes. S novým říšským školským zákonem z roku 1869 odpadly četné hodiny náboženství a nekonečné memorování básniček o spokojenosti se svým stavem a poslušnosti k Habsburkům, do osnov přibyl tělocvik, matematika nebo zeměpis a ročníky na sebe začaly navazovat.

„Není lehké najít na školství v pojetí Marie Terezie něco pozitivního,“ hodnotí start povinné školní docházky na našem území historik a ekonom Tomáš Cvrček z University College v Londýně . „Člověk má skoro pocit, že smyslem školy bylo tehdy vzdělání zabránit,“ upozorňuje vědec, který teď digitalizuje rakousko-uherské statistiky.

Cvrček tráví poslední roky ponořený v dobových statistikách a dokumentech, aby s kolegy vytvořil veřejnou internetovou databázi, která propojuje informace o různých rysech života lidí v habsburské monarchii: od školství přes mzdy, demografický vývoj až po vzestup nových technologií. Novým pohledem na staré statistiky tak boří nejeden historický mýtus. I co se týče školství.

Na otázku, kdo zavedl v českých zemích povinnou školní docházku, mnozí bez zaváhání odpoví: Marie Terezie. Jenže její přínos je spornější, než jak ho popisují učebnice. „Impuls pro vytvoření celé sítě škol opravdu vzešel od ní, ona se toho chopila a reformu protlačila školským zákonem z roku 1774. Jenomže statistiky podávají jiný obraz.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější