Deník N

Ignorace neznamená, že jste hloupí. Ale může znamenat, že jste nebezpeční sobě a ostatním

Anna Roslingová-Rönnlundová, Hans Rosling a Ola Rosling, rodina, která se rozhodla zlepšit svět pomocí dat a jejich vizualizace. Foto: Gapminder Foundation
Anna Roslingová-Rönnlundová, Hans Rosling a Ola Rosling, rodina, která se rozhodla zlepšit svět pomocí dat a jejich vizualizace. Foto: Gapminder Foundation

Pokud jde o showmanství, je Ola Rosling synem svého otce, byť umírněným; Hans Rosling při svých vrcholných vystoupeních polykal bajonet, Ola jen skáče na stůl. Důvod je týž, chce všemi prostředky zdůraznit své poselství: svět je lepší místo, než si většina z nás myslí.

Českou republiku navštívil 26. června na pozvání vlády. Dopoledne měl schůzku s premiérem a několika ministry, odpoledne pronesl veřejnou přednášku, kterou organizoval Jan Melvil Publishing, český vydavatel knihy Faktomluva – světového bestselleru, jehož autorem je nedávno zesnulý Hans Rosling spolu se svým synem a snachou. Ola Rosling a Anna Roslingová-Rönnlundová pokračují v řízení nadace Gapminder, která propaguje pohled na světové problémy a trendy založený důsledně na faktech.

Olo, váš pohled na svět je výrazně optimistický. Na datech ukazujete, že se většina věcí kolem nás stále zlepšuje. Existuje nějaký globální trend, kterého se obáváte?

Nejsem optimista a nemám rád, když se mi tak říká. Jsem to, pro co můj otec vymyslel slovo „posibilista“. To slovo označuje pohled na svět vycházející z faktů. Posibilista nemá bezdůvodné obavy ani bezdůvodnou radost. Oponuje přehnaně dramatickému pohledu na svět. Optimista vám na všechno řekne: v pohodě, žádný problém, ať se děje, co se děje, všechno dopadne dobře. To je strašidelné. Být posibilistou znamená vědět o problémech a zvažovat jejich důsledky.

Takže k otázce: jedním z negativních trendů, kterých se bojím, je ústup některých zemí od liberálních občanských práv…

Někteří říkají, že právě to se děje i u nás.

Hm. Víte, byl jsem nedávno v Maďarsku. Tomu, co je tam, se ani zdaleka neblížíte. Jejich vláda začíná kontrolovat média. Věřte, že tam bychom si takhle volně nepovídali. To je vážný moment, na který by měli reagovat všichni občané bez ohledu na politické názory. Všichni by měli vyrazit do ulic a protestovat. A něco podobného se dnes děje na mnoha místech světa. Například v Brazílii, také v Indii. To určitě vzbuzuje obavy.

Těžko říci, jak dlouho takový trend bude pokračovat. Myslím si totiž, že lidé, kteří v demokracii vyrostli a jsou na ni zvyklí, se k ní dříve či později budou chtít vrátit. Začnou bránit liberální instituce a práva. Uvidíme například, jak dopadnou příští volby ve Spojených státech. Teprve pak poznáme, zda jde opravdu o trend, nebo o výkyv, o varování liberálním elitám, že musí být pečlivější. Zatím si nedělám extrémně velké starosti, protože si myslím, že lidé jsou dost chytří na to, aby situaci rozpoznali a náležitě reagovali. Je to velký a hloupý experiment, přenechat vládu a kontrolu nad médii demagogům a populistům, ale jestli byl nezbytný k tomu, abychom se poučili, pak splnil svůj účel.

Další oblastí, kde jdou věci opravdu k horšímu, je poškození životního prostředí. Je to pomalá změna a pořád ještě platí, že je těžké si ji plně uvědomit, pochopit, co se děje. Právě z toho důvodu se také obtížně sbírají síly k nějaké protiakci. Všude, v každé zemi, je mnoho jiných očividnějších a bezprostřednějších problémů, se kterými je také potřeba něco dělat, vynakládat na ně úsilí a peníze. Starost o životní prostředí se tak odsouvá do pozadí v porovnání s bezpečnostními otázkami, porušováním občanských práv, katastrofální bídou. Protože tváří v tvář takovým věcem je opravdu těžké říci: počkejte, ekologie je důležitější.

A právě proto si myslím, že trend zhoršujícího se životního prostředí se v dohledné době nezmění. Chybí nám

Změna klimatu

V tomto okamžiku nejčtenější