Šelmu dokáže zkrotit jen rozhoupaná bárka. Demonstrace mají smysl
Komentář Radkina Honzáka: Moc je droga silnější než heroin a přitažlivější než sex, protože to všechno již sama zaručuje a poskytuje.
Sociologové často opomíjejí skutečnost, že Homo sapiens sapiens je také živočich podléhající stejným biologickým zákonitostem jako jeho příbuzní. Šimpanzí „král“ stojící v čele tlupy má nezadatelný nárok na první žrádlo, právo první noci (biologicky neomezený rozsev své DNA) a vede svou tlupu tam, kam on chce. Příslušníci šimpanzí „šlechty“ nacházející se v pozici cyklistů, kteří se směrem nahoru hrbí a směrem dolů šlapou, aspirují na vedoucí pozici a v kritickou chvíli nejzdatnější z nich krále vyzve na souboj. Ten, kdo zvítězí, se stává vládcem.
Zbytek společenství, „proletariát“, hájí tlupu, ale příliš svou DNA nerozseje, a ani se vždy nenají. Agrese se šíří podle zákona padajícího výkalu shora dolů a samice odchovávají potomstvo stranou tohoto kompetitivního žebříku. Tříletí samečkové do něj naopak vstupují, a je-li náhodou jejich tatínkem král, dostanou se o stupeň výš, než by odpovídalo jejich schopnostem. Nepotismus plně funguje už zde. Mít moc je tedy biologickou i psychosociální výhodou a vědomí moci sytí centrum odměny dopaminem jak nic jiného.
Lidské společenství je strukturováno velmi podobně a přes všechny snahy o jeho demokratizaci pyramidální struktura dělení moci trvá a pro mnoho lidí je pozice šlechty velice přitažlivá. Nejde přitom zdaleka o myšlenky, jimiž se moc zahaluje, jak dokládá třeba příklad profesorky z jedné psychiatrické kliniky v nejmenované metropoli, která získala docenturu jako členka KSČ, po roce 1990 hbitě změnila kabát, a když se stal národní socialista Adam ministrem, vstoupila do jeho partaje a dosáhla profesury.
Moc prostě přitahuje. Ty mocichtivé vzhůru, ty dvě třetiny spoluobčanů se stádním charakterem jako symbol jejich bezpečí. Síla, která z ní vyzařuje, se tváří, že nabízí ochranu a dobré vedení. Pokud psychopat v čele má v sobě dost machiavellismu, přikrmí svou pověst několika kousky, které se jeví jako lidumilné. Tam, kde cestou šlápne vedle, udělá ze sebe oběť. Jeho charisma roste a řečnická otázka, kdo jiný by to takhle dokázal, zní stále naléhavěji.
Lidi přitahuje psychopat, ne slušňák
Jen se na to podívejme dnes u nás.
