Vše, co chcete vědět o klimatické změně. I když byste možná raději nechtěli
Klimatické změně a jejím důsledkům se v Deníku N věnujeme systematicky. Nejen kvůli počínajícímu horkému létu jsme pro vás připravili přehledný souhrn toho, co jsme k této problematice zatím vydali.
V souladu s většinovým pohledem vědecké komunity považujeme globální změnu klimatu za reálný problém, který nelze ignorovat. Zprostředkováváme však různé názory a jsme si vědomi toho, že mnoho otázek zůstává otevřených – především to, jakou politiku by mělo lidstvo jako celek a jednotlivé země zvolit, aby se dopad změny klimatu minimalizoval.
Klimatická politika
Její základní rámec je pro 196 zemí světa dán Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu, konkrétněji pak Pařížskou dohodou z roku 2015. ČR je signatářem obou dokumentů, kromě toho se jako členská země EU vyjadřuje k plánům, jimž Evropská unie tyto obecné dohody konkretizuje. Česká vláda i opozice jsou stále ve větší míře klimaskeptické a snaží se závazky spojené s omezováním emisí apod. odmítat.
- ČR spolu s dalšími třemi zeměmi vetovala plán EU zavázat se k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Zpravodajství a analýza. „Podíl uhelné energetiky je u nás třetí nejvyšší v EU, víc má jen Estonsko a Polsko. V absolutních číslech, což je vzhledem k velikosti naší země a ekonomiky na pováženou, jsme ve spotřebě uhlí také třetí, tentokrát po Německu a Polsku.“ Opozice sice veřejně viní z tohoto kroku vládu, fakticky ji však podpořila.
- Neúspěšnému evropskému summitu předcházelo celosvětové setkání politiků v polských Katowicích.
- Jakou politiku ve vztahu k suchu a klimatické změně obecně zastává ministerstvo životního prostředí – rozhovor s ministrem Richardem Brabcem.
- Kolik na boj proti suchu vydává český stát a na které projekty. Podrobná analýza.
- Co bychom měli a neměli jíst, aby naše planeta v dohledné době uživila deset miliard lidí za narůstajícího nedostatku obdělávatelné půdy, energií a vody. Zpráva think tanku EAT-Lancet.
- Velký přehled stavu a vyhlídek české energetiky.
Projevy změny klimatu
Průmyslová revoluce, probíhající od začátku 19. století, zvýšila spalováním fosilních paliv množství skleníkových plynů v atmosféře. To je podle většiny vědců základní mechanismus oteplování planety, zesílený nelinearitami – malé příčiny mohou mít velké důsledky. K těm patří sucho, tání polárního ledu a nárůst hladiny oceánů, extrémní výkyvy počasí apod.
- Jaký je základní mechanismus změny klimatu: antropocén, skleníkové plyny a nelinearita. A proč se některé věci nedají tvrdit s jistotou, ale jen s rozumnou pravděpodobností.
- Nemáme ani dvanáct let, čeká nás sucho, záplavy, vedra a nové migrační vlny, říká v rozhovoru Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
- V Arktidě jsou extrémně vysoké teploty. Dánský klimatolog pořídil ikonickou fotografii psího spřežení na ledě zaplaveném vodou. „Proč by nás mělo zajímat tání ledu v Grónsku? Klimatologové rádi říkají, že co se stane v Arktidě, nezůstává v Arktidě. Má to širší důsledky.“
- Rozhovor s Alex Bernardovou, českou polární ekoložkou, která v tající Arktidě provádí terénní výzkum.
- Rozhovor s botanikem Blahoslavem Maršálkem o dopadu klimatických změn na lidské zdraví. „Pokud budeme dál drancovat planetu, naše děti nebudou mít děti.“
- České republice hrozí sucho i záplavy zároveň. Rozhovor s ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu Markem Riederem.
- Ostrovní stát Kiribati postupně mizí pod mořskou hladinou. Jeho prezident Anote Tong jezdí po světě a upozorňuje na důsledky vzestupu oceánu.
- Češi jsou k změně klimatu skeptičtější než většina jiných národů.
- Greta Thunbergová spustila celosvětovou vlnu protestů mládeže, tzv. hnutí Fridays For Future. Jan Konvalinka, prorektor Karlovy univerzity a vedoucí týmu v Ústavu organické chemie a biochemie, vysvětluje, proč se nepřipojil ke studentské klimatické stávce. My jsme o této stávce přinesli podrobné zpravodajství a také rozhovor s jednou z organizátorek, studentkou Veronikou Zemanovou.
Vymírání druhů
Změna klimatu není jedinou příčinou současného vymírání živočišných a rostlinných druhů. Přispívá k němu, ale hlavní mechanismus souvisí s rozsáhlými změnami krajiny, urbanizací, odlesňováním a průmyslovým typem zemědělství.
- Osmina druhů vymře, když s tím něco rychle neuděláme. A lidem se také povede hodně špatně. O aktuální zprávě Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES).
- Hrozí nám rozsáhlé vymírání druhů a může za to člověk. Rozhovor s Pavlem Kindlmannem z Přírodovědecké fakulty UK, jedním z autorů zprávy IPBES.
- „Je téměř jisté, že obrovský úbytek hmyzu nesouvisí s oteplováním, ale se zásadní změnou krajiny. Raději bych volil ještě intenzivnější zemědělství na menších plochách půdy, biozemědělství je luxus.“ Rozhovor s entomologem Vojtěchem Novotným, vedoucím terénní stanice v Papui Nové Guineji.
- Řepkové pole je v podstatě poušť, na které něco roste. Rozhovor s Tomášem Jůnkem z České zemědělské univerzity, odborníkem na biodiverzitu.
- Šíření invazních druhů rostlin a živočichů souvisí se změnou klimatu jen volně. Rozhovor s Petrem Pyškem z Botanického ústavu AV ČR.
Sucho v ČR
Podle ČHMÚ u nás prší zhruba stejně jako v minulosti. Voda v krajině chybí hlavně proto, že se nemá kde zachytit, vsáknout a dlouhodobě se udržet. Namísto toho při deštích stéká, takže nám paradoxně hrozí jak sucho, tak povodně.
- Příběh Lubora Křížka, který na svém pozemku na Sedlčansku vytvořil promyšlený ekosystém. Jenže voda, kterou přivádí, je kontaminovaná pesticidy a hnojivy z polí.
- Příběh Jiřího Malíka, který vymyslel jednoduchý postup, jak do krajiny vracet vodu. Chce ho nabídnout celé Evropě, zatím experimentuje na Broumovsku. Článek je doplněn fotoreportáží. (A zde je souhrn toho, co Jiří Malík doporučuje.)
- V Mnichovicích loni došla voda. Rozhovor s Petrou Peckovou, starostkou městečka u Prahy, které se loni ocitlo doslova na suchu. Plus reportáž z místa. (A jak to vypadá v Mnichovicích letos.)
České lesy
Složení lesů se u nás v uplynulých desetiletích značně posunulo směrem ke smrku. Ten přináší rychlý zisk z těžby dřeva, ale jeho monokultury jsou citlivé vůči škůdcům a málo odolné právě při změně klimatu.
- Smrková monokultura a klimatická změna dávají recept na katastrofu. „Naše děti budou v lepším případě chodit po jiných lesích než my. V horším po žádných.“
- Zastavit kůrovce už není v lidských silách, říkají vědci. Řešením je vytvořit lesy s úplně jinou skladbou než dnes – a nechat je, ať si poradí samy.
- Co by se mělo a nemělo dělat s Národním parkem Šumava? Rozhovor s Pavlem Kindlmannem z Přírodovědecké fakulty UK.
Čtení odjinud
Primární zdroje a zajímavé články z jiných médií.
- Stránky ČHMÚ věnované změně klimatu. Na stejném místě najdete dlouhodobé statistiky teplot a srážek na českém území.
- Projekt Intersucho – monitorování a analýzy sucha v ČR.
- Oficiální stránky IPCC, kde jsou mj. ke stažení všechny jejich analytické zprávy.
- Klimatická změna na stránkách NASA s bohatou obrazovou dokumentací.
- Stránky EU věnované klimatické změně.
- Climate Change: The Facts. Dokument BBC, kterým provádí David Attenborough.
- Průzkum Eurobarometru o postoji občanů EU ke změně klimatu.
- Vojtěch Pecka: Pohled do propasti (A2larm). Dosti apokalyptický, ale velice obsáhlý a dobře ozdrojovaný text, doporučujeme k přečtení.
Pohled skeptiků
Názory polemizující s většinovým pohledem na klimatickou změnu jsou v ČR poměrně hlasité a vlivné. Je dobré o nich vědět a je užitečné uvědomovat si, že v některých věcech skutečně panuje mezi vědci nejistota.
- Pohled skeptika: Bjørn Lomborg, statistik, autor vlivných knih Skeptický ekolog a Zchlaďte hlavy.
- Diskuse o globálním oteplování na stránkách Liberálního institutu.
- Vítězslav Kremlík a jeho stránka Klimaskeptik.cz.
- Rozhovor Ekolistu s fyzikem Lubošem Motlem, který sám sebe označuje za klimaskeptika (z roku 2011).
- Rozhovor magazínu Material Times s Petrem Vidomusem, autorem knihy Oteplí se a bude líp, shrnující a komentující názory předních klimaskeptiků.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.