Notes: V čem se doba podobá té před 30 lety, co se stalo před deseti a proč tady nechceme budoucnost

S nadsázkou řečeno se dnes republika, určitě i Strakovka a Hrad (nebo spíš Lány) vzpamatovávaly ze včerejší velké demonstrace, největší od listopadu 1989. Vraťme se k ní ještě v komentáři Jana Moláčka, který se věnuje srovnání včerejšího čtvrtmilionu lidí na pražské Letenské pláni s obdobným vrcholem protestů v listopadu 1989. Podle Moláčka je to srovnání oprávněné, protože, jak zdůvodňuje, „lidé v obou případech protestovali proti témuž – hypertrofované moci, která veškerou energii věnuje jen svému vlastnímu trvání“.

Nicméně za třicet let, které tak rychle utekly od po pádu komunismu, to ve střední Evropě došlo tak daleko, že se Polsko soudí s Evropskou komisí. Pro tu ze smluv o EU vyplývá povinnost hlídat dodržování pravidel právního státu v členských zemích. U soudu napadla polskou novelu zákona o soudcích Nejvyššího soudu kvůli obavě, že se vláda snaží soud ovládnout. A dnes Polsko soud s Evropskou komisí prohrálo. Soudní dvůr EU rozhodl, že polský zákon o Nejvyšším soudu je v rozporu s unijním právem.

A pokud jde o to včerejší pražskou demonstraci, Karel Schwarzenberg soudí, že „část české veřejnosti se probudila, takže ještě chvíli musíme všichni kráčet v tom bahnu, než nám dojde, že jsme v kanále“. A taky, že „chcete-li jednou ranou střelit dva zajíce, minete oba“, řekl starý myslivec. Kterého politika myslel tím zajícem? Kolik zná Miroslav Kalousek hereček, jejichž nejoblíbenějším politikem je – Miroslav Kalousek? Proč seděl ve vládě, kde podle jeho vlastních slov „rozhodnutí premiéra byla zjevně občas nakupována u Cartiera“? A hlavně – kam by se měla ubírat desetiletá TOP 09? Renata Kalenská přinesla dvojrozhovor s jejími dvěma zakladateli Miroslavem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem: Jsme i s Pospíšilem okoukaní herci.

Jan Wirnitzer si zase povídal s dětmi. Ne se svými, ale s některými z těch, jež byly včera v tom čtvrtmilionovém davu na demonstraci na pražské Letné. Co tomu říkaly? A proč je tam rodiče přivedli? „Aby věděly, že tu je možnost protestovat,“ řekli mu. Tak to snad s námi zase tak špatně nedopadne.

Nicméně… stíhaný premiér dostává justici pod obrovský tlak, říká právník David Kosař, vědec, který se pohybuje na pomezí práva a politologie a rozumí nezávislosti soudců a soudů v evropských souvislostech. Díky Adéle Skoupé, která s ním mluvila, se dozvíte, jaké pojistky nás dělí od konce nezávislosti justice.

Patří igelitky, anebo spíš zákaz igelitek na smetiště dějin?

Ne všichni přijali s nadšením evropská opatření pro boj s lidmi vytvořeným plastovým odpadem v přírodě. Objevily se dokonce i názory, proč nás, suchozemce, mají zajímat brčka někde v oceánu. „Ať si to řeší tam!“ – Tak oni si to „tam“ řeší. Plasty jsou velký problém i v Africe a kolem ní a možná vás překvapí, že africké státy jsou před zbytkem světa napřed v zákazech jednorázových igelitek.

Ty zakázala už asi třicítka zemí Afriky, nejčerstvěji teď v červnu Tanzánie, chystá k tomu se nejlidnatější Nigérie a patřičný návrh byl před pár dny předložen i v egyptském parlamentu. Jenže on zákaz igelitek není ideální řešení – v čem je problém (něco napovídá i obrázek geparda), dozvíte se v článku Afrika – náš vzor.

Komerční sdělení

Mobilní sítě páté generace (5G) se stávají tématem dezinformačních webů, které tvrdí: nová technologie je smrtelně nebezpečná. Že jde o fake news, dokazuje i evropský web na sledování dezinformací, který založili lídři vlád EU.

Jak naložit zítra s časem kolem snídaně nebo se 24 korunami?

• Přinejmenším mě kolegové pobavili vtipným titulkem Budoucnost v Česku nechceme. K článku o tom, že, když to zjednoduším, premiér Babiš v Evropě odmítl větší ochranu přírody kvůli ochraně českého průmyslu. Ale aby v tom nebyl sám, podobně to vidí velká část politické scény, takže k tomu měl mandát od všech sněmovních stran.
• Česká pošta připravuje další propouštění. Loni z podniku odešlo 800 lidí. Zůstane tam někdo? Bude pošta ještě doručovat? Dojde nám ještě někdy něco?
• Opravdový mráz po zádech ale přebíhá až z titulku Místní kopali hroby Němcům a pak nosili jejich oblečení. „Zemřelo tu víc lidí než v Lidicích,“ říká historik o masakru u Přerova.
• A to není zdaleka všechno zajímavé, co najdete zítra ve schránkách a v trafikách – v tištěném Deníku N!

A jaké zprávy přinesla jiná média ze světa?

Zimní olympiáda se po letech zase vrátí do Evropy. A to v roce 2026, kdy ji uspořádají italská města Miláno a Cortina. Jejich zástupci se při dnešním rozhodování radovali. Máte taky radost? To je dobře, protože zimní olympijské hry už v poslední době moc lidí nezajímají, hlavně kvůli vysokým nákladům. A proto je už jen málokdo chce pořádat. Díky tedy Italům, čest poraženým Švédům (nikdo jiný už zájem neměl) a běžte pomalu voskovat lyže. Sedm roků rychle uteče. Vemte si, jak rychle uteklo těch 30 let.