Deník N

Notes: V čem se doba podobá té před 30 lety, co se stalo před deseti a proč tady nechceme budoucnost

Koláž titulních stran Deníku N.
Koláž titulních stran Deníku N.

Ještě dlouho se bude mluvit o velké události, která se z nedělní pražské Letné přelila do dnešních hovorů mezi lidmi i mnoha článků nejen v Deníku N. Ale nejen Andrejem Babišem živ je člověk. Jsou tu i chudáci motýle. Pardon, geparde. A návrat sněhu a ledu do Evropy, skrz filtr dnešních článků a událostí Jana Kudláčka.

S nadsázkou řečeno se dnes republika, určitě i Strakovka a Hrad (nebo spíš Lány) vzpamatovávaly ze včerejší velké demonstrace, největší od listopadu 1989. Vraťme se k ní ještě v komentáři Jana Moláčka, který se věnuje srovnání včerejšího čtvrtmilionu lidí na pražské Letenské pláni s obdobným vrcholem protestů v listopadu 1989. Podle Moláčka je to srovnání oprávněné, protože, jak zdůvodňuje, „lidé v obou případech protestovali proti témuž – hypertrofované moci, která veškerou energii věnuje jen svému vlastnímu trvání“.

Na demonstraci jsou svým způsobem přítomni i Andrej Babiš s Marií Benešovou. Foto: Adam Hecl, Deník N

Nicméně za třicet let, které tak rychle utekly od po pádu komunismu, to ve střední Evropě došlo tak daleko, že se Polsko soudí s Evropskou komisí. Pro tu ze smluv o EU vyplývá povinnost hlídat dodržování pravidel právního státu v členských zemích. U soudu napadla polskou novelu zákona o soudcích Nejvyššího soudu kvůli obavě, že se vláda snaží soud ovládnout. A dnes Polsko soud s Evropskou komisí prohrálo. Soudní dvůr EU rozhodl, že polský zákon o Nejvyšším soudu je v rozporu s unijním právem.

A pokud jde o to včerejší pražskou demonstraci, Karel Schwarzenberg soudí, že „část české veřejnosti se probudila, takže ještě chvíli musíme všichni kráčet v tom bahnu, než nám dojde, že jsme v kanále“. A taky, že „chcete-li jednou ranou střelit dva zajíce, minete oba“, řekl starý myslivec. Kterého politika myslel tím zajícem? Kolik zná Miroslav Kalousek hereček, jejichž nejoblíbenějším politikem je – Miroslav Kalousek? Proč seděl ve vládě, kde podle jeho vlastních slov „rozhodnutí premiéra byla zjevně občas nakupována u Cartiera“? A hlavně – kam by se měla ubírat desetiletá TOP 09? Renata Kalenská přinesla dvojrozhovor s jejími dvěma zakladateli Miroslavem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem: Jsme i s Pospíšilem okoukaní herci.

Jan Wirnitzer si zase povídal s dětmi. Ne se svými, ale s některými z těch, jež byly včera v tom čtvrtmilionovém davu na demonstraci na pražské Letné. Co tomu říkaly? A proč je tam rodiče přivedli? „Aby věděly, že tu je možnost protestovat,“ řekli mu. Tak to snad s námi zase tak špatně nedopadne.

Nicméně… stíhaný premiér dostává justici pod obrovský tlak, říká právník David Kosař, vědec, který se pohybuje na pomezí práva a politologie a rozumí nezávislosti soudců a soudů v evropských souvislostech. Díky Adéle Skoupé, která s ním mluvila, se dozvíte, jaké pojistky nás dělí od konce nezávislosti justice.

Patří igelitky, anebo spíš zákaz igelitek na smetiště dějin?

Ne všichni přijali s nadšením evropská opatření pro boj s lidmi vytvořeným plastovým odpadem v přírodě. Objevily se dokonce i názory, proč nás, suchozemce, mají zajímat brčka někde v oceánu. „Ať si to řeší tam!“ – Tak oni si to „tam“ řeší. Plasty jsou velký problém i v Africe a kolem ní a možná vás překvapí, že africké státy jsou před zbytkem světa napřed v zákazech jednorázových igelitek.

Ty zakázala už asi třicítka zemí Afriky, nejčerstvěji teď v červnu Tanzánie, chystá k tomu se nejlidnatější Nigérie a patřičný návrh byl před pár dny předložen i v egyptském parlamentu. Jenže on zákaz igelitek není ideální řešení – v čem je problém (něco napovídá i obrázek geparda), dozvíte se v článku Afrika – náš vzor.

Gepardí mládě v savaně s igelitovým sáčkem. Foto: Fotolia

Komerční sdělení

Mobilní sítě páté generace (5G) se stávají tématem dezinformačních webů, které tvrdí: nová technologie je smrtelně nebezpečná. Že jde o fake news, dokazuje i evropský web na sledování dezinformací, který založili lídři vlád EU.

Jak naložit zítra s časem kolem snídaně nebo se 24 korunami?

  • Přinejmenším mě kolegové pobavili vtipným titulkem Budoucnost v Česku nechceme. K článku o tom, že, když to zjednoduším, premiér Babiš v Evropě odmítl větší ochranu přírody kvůli ochraně českého průmyslu. Ale aby v tom nebyl sám, podobně to vidí velká část politické scény, takže k tomu měl mandát od všech sněmovních stran.
  • Česká pošta připravuje další propouštění. Loni z podniku odešlo 800 lidí. Zůstane tam někdo? Bude pošta ještě doručovat? Dojde nám ještě někdy něco?
  • Opravdový mráz po zádech ale přebíhá až z titulku Místní kopali hroby Němcům a pak nosili jejich oblečení. „Zemřelo tu víc lidí než v Lidicích,“ říká historik o masakru u Přerova.
  • A to není zdaleka všechno zajímavé, co najdete zítra ve schránkách a v trafikách – v tištěném Deníku N!

A jaké zprávy přinesla jiná média ze světa?

Zimní olympiáda se po letech zase vrátí do Evropy. A to v roce 2026, kdy ji uspořádají italská města Miláno a Cortina. Jejich zástupci se při dnešním rozhodování radovali. Máte taky radost? To je dobře, protože zimní olympijské hry už v poslední době moc lidí nezajímají, hlavně kvůli vysokým nákladům. A proto je už jen málokdo chce pořádat. Díky tedy Italům, čest poraženým Švédům (nikdo jiný už zájem neměl) a běžte pomalu voskovat lyže. Sedm roků rychle uteče. Vemte si, jak rychle uteklo těch 30 let.

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější