Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Babišova legitimita vládnout? Někde mezi nulou a sto procenty, jde ale dolů

Demonstrace na Letné Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Demonstrace na Letné Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Komentář Jana Moláčka: Česko má za sebou největší polistopadovou demonstraci. Víc lidí než v neděli odpoledne na Letné se k politickému protestu naposledy sešlo na stejném místě před necelými třiceti lety, 25. a 26. listopadu 1989. Sociální sítě jsou plné srovnávání obou shromáždění. Hlavně ve fotografiích, ale nejen. Oprávněně. Lidé v obou případech protestovali proti témuž – hypertrofované moci, která veškerou energii věnuje jen svému vlastnímu trvání.

Je tu ale i zřetelný rozdíl mezi roky 1989 a 2019. V prvním případě hypertrofovanou moc drželi v rukou komunisté, které nikdo nezvolil, a jejich legitimita tak byla nulová. Dnes je Andrej Babiš u moci z rozhodnutí voličů ve svobodných volbách. Je ale díky tomu jeho legitimita stoprocentní?

Není, protože jediným skutečným a nerozporovatelným zdrojem legitimity vládce je souhlas ovládaných. Jak to ostatně definuje i text amerického Prohlášení nezávislosti: „K zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svoje oprávněné pravomoci ze souhlasu těch, jimž vládnou.“

Výrazem tohoto souhlasu jsou sice především svobodné volby, ale ne pouze ty. A ti, jimž vládne Andrej Babiš, dali najevo nejsilnější nesouhlas, jaký kdy demokratické Česko zažilo.

Nelze samozřejmě říct, že srazil Babišovu legitimitu na nulovou úroveň někdejších komunistů, ale zrovna tak se nelze tvářit, že zůstala nedotknutá. Dramaticky klesla.

Představa, že kdo vyhrál volby, má automaticky absolutní legitimitu vládnout po celé volební období, by pojem legitimity vnímala příliš technicky, jako pouhou legalitu, což je ale něco jiného.

Žádný zákon neumožňuje premiéra „odvolat“ na demonstraci. Pokud se Andrej Babiš rozhodne vytrvat u moci až do příštích voleb, neexistuje žádný právní nástroj, jak mu v tom zabránit, což je dobře. Zavedení odvolatelnosti politiků, které navrhuje Tomio Okamura, by z české politiky definitivně udělalo naprostý blázinec věčných kampaní a sbírání podpisů jedněch proti druhým.

Se sílícím nesouhlasem ovládaných ale klesá

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější